Spánkové studie v prostředí spánkové laboratoře s sebou nesou pro výzkumníky nepříjemný fenomén. Takzvaný efekt první noci ("first - night" effect). Tak se označuje vliv nezvyklého prostředí, který má u zkoumaných osob za následek takové změny ve spánkové architektuře, že je lepší data nasnímaná první noc strávenou ve spánkové laboratoři pokud možno nebrat v potaz a vyhodnotit až data z noci druhé. Provést klinickou studii spánku, během níž všichni účastníci stráví ve spánkové laboratoři dvě noci (a více), je však finančně a organizačně velmi náročné až neschůdné.
Vědci se proto rozhodli zjistit, zda efekt první noci zmizí, bude-li prostředí spánkové laboratoře co nejvíce přizpůsobeno přirozeným podmínkám. U celkem čtyřiceti devíti pacientů provedli monitorování spánku v laboratoři zařízené jako hotelový pokoj. Výsledky měření porovnali s výsledky získanými od čtyřiceti čtyř pacientů sledovaných ve standardně ("nemocničně") zařízené spánkové laboratoři. Pro pokus byli vybráni pacienti s obstrukční spánkovou apnoe a srovnatelnými komorbiditami a příznaky.
Zjištěné parametry spánku se ve srovnávaných skupinách oproti očekávání vědců nelišily. Jak v "hotelové" skupině, tak v "nemocniční" skupině se objevily srovnatelně často latence usnutí, latence REM spánku, spánek charakterizovaný pomalými vlnami, index probuzení i další parametry spánku.
Celkově výsledky studie ukázaly, že přirozenější prostřední nevedlo v uvedené studii k vymizení efektu první noci. Jeho zmírnění by podle vědců mohl přinést (kromě monitorování spánku po dvě noci) časnější příchod účastníků studie do spánkové laboratoře nebo návštěva spánkové laboratoře před započetím studie, aby byla umožněna co nejlepší aklimatizace v nezvyklém prostředí.
(zak)
Zdroj: J Clin Sleep Med 2008;4 : 119–122.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
