U velkého počtu nemocných postižených neurologickou formou syfilidy se vyskytuje demence s progresivním průběhem a další psychické potíže, jako jsou deprese, mánie či psychóza. I přes promptní a správnou antibiotickou terapii však nemusí dojít k úplnému vymizení příznaků, a to zejména v případě, že došlo k poškození nervové tkáně.
U velkého počtu nemocných postižených neurologickou formou syfilidy se vyskytuje demence s progresivním průběhem a další psychické potíže, jako jsou deprese, mánie či psychóza. I přes promptní a správnou antibiotickou terapii však nemusí dojít k úplnému vymizení příznaků, a to zejména v případě, že došlo k poškození nervové tkáně. V letošním roce byla v časopisu Clinical Neuropharmacology publikována kazuistika pacienta s neurosyfilidou, u něhož došlo ke zlepšení kognitivních funkcí v důsledku terapie donepezilem.
Autoři popisují případ 43letého muže trpícího neurologickou formou syfilidy, u kterého se v důsledku onemocnění vyskytovala následující psychiatrická symptomatika: mánie, psychóza a kognitivní deficit. Pacient byl léčen antipsychotiky, donepezilem a současně byla zahájena adekvátní antibiotická terapie neurosyfilidy. Během roku sledování došlo ke změně titru RRR (rychlá reaginová reakce) z 1 : 256 na 1 : 64. Po šestiměsíční terapii donepezilem vzrostlo dosažené skóre MMSE (Mini-Mental State Examination) z původních 12 bodů na 25 a rovněž bylo patrno zlepšení v testu ADAS-cog (Alzheimer’s Disease Assessment Scale-cognitive subscale) ze 42,3 na 6,3. Po přerušení léčby donepezilem došlo po 3 měsících k opětovnému zhoršení kognitivních funkcí (skóre MMSE pokleslo na 23 bodů). Po opětovném zavedení terapie donepezilem se dosažený výsledek v testu MMSE po 3 měsících terapie opět zlepšil, a to na 26 bodů.
Perzistující narušení kognitivních funkcí je s neurosyfilidou běžně asociováno, a to i přes správnou terapii penicilinem. Léčba kognitivního postižení je u takto nemocných důležitá, avšak obtížná. Popsaná kazuistika naznačila možný přínos inhibitorů cholinesterázy v terapii poruch kognitivních funkcí u pacientů postižených neurologickou formou syfilidy.
(veri)
Zdroj: Wu Y. S., Lane H. Y., Lin C. H. Donepezil Improved Cognitive Deficits in a Patient With Neurosyphilis. Clin Neuropharmacol 2015 Jul-Aug; 38 (4): 156–157.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
