SARS-CoV-2 má genetické sekvence, které z 86 % odpovídají viru SARS-CoV, jenž v roce 2003 vyvolal pandemii SARS (těžký akutní respirační syndrom). Infekcí vyvolanou SARS-CoV onemocnělo během 8 měsíců 8098 osob a 774 z nich zemřelo (10% smrtnost). SARS-CoV-2 infikoval během 2 měsíců (k datu publikace zdrojové práce) na 82 tisíc osob, z nichž zemřelo 2800. Jeho šíření je tedy v porovnání se SARS-CoV mnohem rychlejší.
Jedním z důvodů rychlého šíření je fakt, že SARS-CoV-2 využívá k vazbě na membránu buněk lidského organismu furin. Furin je enzym hostitelských buněk přítomný v játrech, plicích či tenkém střevě. Virus SARS-CoV-2 obsahuje na svém spike proteinu (bílkovina zajišťující navázání viru na hostitelskou buňku) místo, které furin rozpoznává a které je furinem aktivováno. Aktivace spike proteinu tímto enzymem umožňuje viru navázat se na membránu hostitelské buňky a tuto buňku následně infikovat. Vazba SARS-CoV-2 na buněčné membrány hostitele je díky jeho schopnosti rozeznat furin nejméně 10× vyšší než u SARS-CoV. Ekvivalentem tohoto spike proteinu SARS-CoV-2 je např. hemaglutinin, který k infikování buněk využívají viry chřipky.
Další příčinou citlivosti lidských buněk na napadení SARS-CoV-2 je jeho schopnost vázat se na receptor ACE2 (angiotenzin konvertující enzym 2), který je přítomný zejména na buňkách plicních cév. Tato vazba umožňuje novému koronaviru průnik do buněk hostitele a jeho afinita k tomuto enzymu je vyšší než u ostatních koronavirů. Uvedený fakt vedl ke spekulacím, že terapie inhibitory ACE (ACEi) by mohla průnik SARS-CoV-2 zvyšovat (k tématu jsme publikovali samostatný článek zde) z důvodu zvýšené exprese těchto receptorů u pacientů léčených ACEi. Na nepodloženost uvedené spekulace již poukázala ve svém stanovisku Rada pro hypertenzi Evropské kardiologické společnosti (3). Čínští autoři dokonce navrhují ACEi jako terapeutickou možnost u pacientů s COVID-19 z důvodu jejich účinku spočívajícím v blokádě receptorů ACE2 (4).
Důvodem rychlého šíření infekce COVID-19 je také krátký, pouze 4denní interval mezi prvními příznaky nemoci jedné osoby a prvními příznaky nemoci osoby, která se od ní infikovala (serial interval). Ten u SARS-CoV-2 odpovídá serial intervalu virů chřipky (např. u eboly činí tento interval několik týdnů) a znamená rychlejší šíření nákazy.
Kromě toho bylo ve studii 450 případů nákazy COVID-19 z 93 čínských měst prokázáno, že infikovaná osoba může nakazit další jedince ještě dříve, než se u ní objeví první příznaky. Jde tedy o tzv. němý, respektive presymptomatický přenos. Autoři této práce odhadují, že „němý“ přenos má na svědomí 10 % případů COVID-19.
Tato zjištění mohou pomoci lépe predikovat chování viru. Pro solidní závěry však potřebujeme další data a poznatky z výzkumů.
(zza)
Zdroje:
1. Sandoiu A. Why does SARS-CoV-2 spread so easily? Medical News Today, 2020 Mar 17. Dostupné na: www.medicalnewstoday.com/articles/why-does-sars-cov-2-spread-so-easily
2. Newman T. COVID-19: Study estimates rate of ‘silent transmission’. Medical News Today, 2020 Mar 17. Dostupné na: www.medicalnewstoday.com/articles/covid-19-study-estimates-rate-of-silent-transmission
3. de Simone G. European Society of Cardiology. Position statement of the ESC Council on Hypertension on ACE-inhibitors and angiotensin receptor blockers. ESC, 2020 Mar 13. Dostupné na: www.escardio.org/Councils/Council-on-Hypertension-(CHT)/News/position-statement-of-the-esc-council-on-hypertension-on-ace-inhibitors-and-ang
4. Sun M. L., Yang J. M., Sun Y. P., Su G. H. Inhibitors of RAS might be a good choice for the therapy of COVID-19 pneumonia. Zhonghua Jie He He Hu Xi Za Zhi 2020 Mar 12; 43 (3): 219−222, doi: 10.3760/cma.j.issn.1001-0939.2020.03.016.
