V minulosti bylo dosaženo povzbudivých krátkodobých výsledků u dětí s hypertrofickou adenoidní vegetací podáváním intranazálního steroidu. Dosud ale chybí údaje o dlouhodobém účinku takovéto léčby.
Autoři popisované studie hodnotili účinek podávání vodního spreje s obsahem mometazon furoátu dětem s hypertrofickou adenoidní vegetací v dlouhodobé udržovací léčbě. Studie se zúčastnily děti s hypertrofickou adenoidní vegetací již úspěšně léčené mometazon furoátem po dobu 4 měsíců. Děti byly po vstupu do studie dále sledovány po dobu 28 měsíců.
Podle trvání léčby a eventuálního chirurgického výkonu (adenotomie) byli účastníci studie rozděleni do tří skupin. Ve skupině A byly děti, které spontánně ukončily léčbu a podstoupily adenotomii, ve skupině B děti, které v léčbě pokračovaly, ale podstoupily adenotomii a ve skupině C děti, které pokračovaly v léčbě a nepodstoupily chirurgický výkon.
Po léčbě byl porovnáván klinický a endoskopický nález s nálezem po prvních čtyřech měsících léčby. Šest pacientů (skupina A) ukončilo léčbu a podstoupilo adenotomii. Příznaky i obstrukce choan se u této skupiny zhoršily v porovnání se stavem po čtyřech měsících léčby.
Tři pacienti (skupina B) podstoupili adenotomii kvůli opakovaným otitidám nebo sekretorické otitidě, ale zůstali na léčbě mometazonem. Příznaky a velikost adenoidní vegetace u nich zůstaly nezměněny v porovnání se stavem po čtyřměsíční léčbě.
Dvanáct pacientů zůstalo pouze na léčbě mometazonem, adenotomie u nich provedena nebyla (skupina C). Příznaky a obstrukce choan se u nich zlepšily v porovnání se stavem po úvodních 4 měsících léčby.
Uvedená studie jako první hodnotí dlouhodobé výsledky léčby nosním sprejem obsahujícím mometazon furoát u hypertrofické adenoidní vegetace. Dobrovolné ukončení léčby vede k chirurgickému výkonu, zatímco pravidelná dlouhodobá léčba má uspokojivé výsledky i bez chirurgické intervence.
(van)
Zdroj: Berlucchi M, a spol. Int J Pediatric Otorhinolaryngol doi:10.1016/j. ijporl.2008.04.001
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
