Ekzém na rukou se vyskytuje u přibližně 5 % dospělých lidí s dvojnásobnou převahou žen. Většinou se jedná o chronické onemocnění, velmi často profesionální. Ideální léčbou je zjistit vyvolávající alergen a potom se mu vyhýbat. Bohužel to však vždy není možné. Dalších léčebných možností je celá řada. Nejčastěji to jsou na kůži podávané kortikoidy, ultrafialové B a A záření a chemoterapie.
Zkušenosti s dlouhodobým podáváním kortikoidů na kůži při chronickém ekzému na rukou nejsou velké. Autoři studie srovnávali účinnost dvou odlišných způsobů léčby mometazon furoátem mastným krémem.
Studie se zúčastnilo 120 pacientů s chronickým ekzémem rukou. Byli nejprve denně léčeni mastným krémem s mometazon furoátem, dokud nedošlo ke zlepšení, nejdéle po dobu devíti týdnů. Ti, u kterých došlo ke zlepšení, byli v udržovací fázi léčby rozděleni do tří skupin. Skupina A používala mast s mometazon furoátem po dalších 36 týdnů každou neděli, úterý a čtvrtek, v další skupině B byli pacienti léčení v sobotu a v neděli a pacienti ve skupině C nebyli dále mometazonem léčeni vůbec.
Pokud došlo k relapsu onemocnění, používali pacienti mometazon furoát denně po dobu tří týdnů a více. U 50 pacientů z celkového počtu 106 došlo při relapsu ke zlepšení po třítýdenním používání, 29 pacientů potřebovalo při relapsu ke zlepšení denní léčbu po dobu šesti týdnů a 27 pacientů potřebovalo dokonce devítitýdenní léčbu relapsu. K relapsu nedošlo u 83 % pacientů ze skupiny A, u 68 % ze skupiny B a u 26 % ze skupiny C. Vedlejší účinky léčby byly zanedbatelné.
Autoři studie výsledky uzavírají konstatováním, že dlouhodobá intermitentní léčba mometazon furoátem mastným krémem je účinná a bezpečná.
(van)
Zdroj: Veien NK. British Journal of Dermatology 1999;140 : 882-886.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
