Pokleslá nálada nemusí být jediným psychickým problémem, který může dlouhodobá bolest vyvolat. U nemocných trpících chronickou bolestí se často vyskytují:
Dlouhodobá bolest a deprese se vzájemně ovlivňují. Ze statistik vyplývá, že:
Bolest jako taková často přináší řadu omezení v oblasti pohybu, sexuální aktivity nebo spánku. Může být příčinou narušení mezilidských vztahů a ztráty zaměstnání. To vše dohromady zvyšuje pravděpodobnost rozvoje psychických obtíží, které celou situaci jen zhorší. Je prokázáno, že depresivní lidé vnímají bolest jako intenzivnější.
Vzájemné propojení bolesti a deprese naznačuje, jak moc je důležité léčit oba problémy zároveň. Nabízí se především možnost využití některých typů antidepresiv, která působí na chemické látky v mozku hrající roli v rozvoji deprese i bolesti. Prospěšná může být rovněž vhodná tělesná aktivita, která může příznivě ovlivnit jak bolest, tak náladu. V neposlední řadě může pomoci také psychoterapie.
(veri)
Zdroj: www.webmd.com
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
