Vyloučení latentní tuberkulózy (LTB) před zahájením anti-TNF terapie je velice důležité. V běžné klinické praxi používaný kožní tuberkulinový test (TST) má své limity a role testů založených na detekci uvolněného interferonu gama nebyla dosud přesně stanovena. V srpnovém on-line vydání časopisu Arthritis care & Research byly publikovány výsledky studie, která se zabývala využitím obou metod v diagnostice LTB před zahájením anti-TNF terapie.
V rámci popisované studie bylo od června 2004 do března 2008 léčeno anti-TNF terapií celkem 281 pacientů. Při vstupu do studie byly provedeny oba testy, a to jak TST, tak i test T-SPOT-TB. Latentní tuberkulóza byla definována jako pozitivní nález TST s indurací alespoň 10 mm anebo jako pozitivní test T-SPOT s TST v rozmezí 5–10 mm. V případě průkazu LTB byla zahájena příslušná terapie antituberkulotiky a pacienti byli následně sledováni do srpna 2010.
TST byl pozitivní v 33,6 % (94/280) a T-SPOT-TB v 69,1 % (186/269). Terapie LTB byla zahájena u 35,9 % (101/281) pacientů a k rozvoji aktivní tuberkulózy došlo u 2,1 % (6/281). U tří z těchto šesti pacientů byl vstupní TST negativní a tím pádem neobdrželi terapii LTB, zatímco všichni čtyři pacienti, kteří podstoupili test T-SPOT, vykazovali pozitivní nálezy již při vstupu do studie.
V zemích s vyšší prevalencí tuberkulózy se stanovení diagnózy LTB na základě provedení samotného TST před zahájením anti-TNF terapie zdá být limitované. K objasnění role samotného testu T-SPOT-TB nebo kombinovaného použití TST a T-SPOT-TB v detekci latentní tuberkulózy bude zapotřebí dalších studií.
(mik)
Zdroj: Jung Y. J. et al. Combined use of a TST and the T-SPOT®. TB assay for latent tuberculosis infection diagnosis before anti-TNF-α treatment. Int J Tuberc Lung Dis. Publikováno on-line 3. srpna 2012. DOI: 10.5588/ijtld.12.0004
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
