Kopřivka většinou naštěstí odezní během několika dní, u někoho však projevy přetrvávají déle. O chronické kopřivce hovoříme v situacích, kdy projevy trvají déle než 6 týdnů. Pokud není odhalena vyvolávající příčina, což se nepodaří až v 80 % případů, je kopřivka klasifikována jako chronická idiopatická urtikarie. Tímto onemocněním trpí 0,5–3 % populace.
Příznakem, který pacienty při tomto onemocnění nejvíce obtěžuje, je svědění. To může velmi ztrpčovat život. Léčí se nejčastěji antihistaminiky. Studie portugalských autorů se zabývala ovlivněním svědění podáváním desloratadinu u pacientů s chronickou idiopatickou urtikarií.
Multicentrické studie se zúčastnilo 48 dospělých pacientů starších osmnácti let, průměrného věku 41,1 roku, z nichž bylo 69 % žen. Všichni měli projevy kopřivky objevující se déle než 6 týdnů a jejich současné projevy trvaly alespoň 3 týdny nepřetržitě. Nejmenší intenzita svědění byla hodnocena jako středně závažná, tedy obtěžující, ale snesitelná (skóre 2), kožní projevy byly přinejmenším mírné, tedy jednoznačně přítomné, ale ještě tolerovatelné (skóre 1). Svědění a kožní projevy byly hodnoceny 2x denně, vždy ráno po probuzení a dále za 12 hodin. Pacienti byli léčení desloratadinem 1x 5mg denně po dobu 4 týdnů.
Desloratadin významně zlepšil svědění z průměrného skóre 2,3 na hodnotu 1,06 na konci studie. Celkem 29 % pacientů se po léčbě úplně uzdravilo, 34 % bylo významně zlepšeno a 26 % středně zlepšeno. Nežádoucí účinky vztahující se k podávanému desloratadinu byly popsány u 9 pacientů. Nejčastěji to byly bolesti hlavy, ospalost a nervozita, všechny byly jen mírného stupně, žádný z nich nebyl závažný. Jeden pacient ze studie odstoupil pro gastroenteritidu, která ale nesouvisela s léčbou.
Autoři uzavírají, že u pacientů s chronickou idiopatickou urtikarií vede léčba desloratadinem ke klinicky i statisticky významnému zlepšení svědění. Téměř 90 % pacientů pozorovalo výrazné, střední nebo mírné zlepšení. Tyto výsledky potvrzují předchozí údaje o tom, že desloratadin je při léčbě kopřivky účinný a bezpečný a je efektivní i při léčbě pruritu.
(van)
Zdroj: Rodrigo FG, Vieira AP. Poster EAACI kongres 2007, Goteborg
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
