Po inhalaci alergenů dochází u astmatiků s alergickým astmatem k rozvoji bronchiální obstrukce, která dosahuje maxima za 20–30 minut po inhalaci. Jedná se o tzv. časnou astmatickou reakci. Je způsobena IgE mediovanou degranulací žírných buněk a tvorbou nových prozánětlivých mediátorů – leukotrienů.
Pozdní astmatickou odpověď, tj. bronchiální obstrukci za 4–8 hodin po odeznění časné reakce, má přibližně polovina pacientů, kteří měli časnou bronchokonstrikci. Její imunologický podklad není dosud dobře znám, předpokládá se ale rovněž, že roli hrají mediátory alergické reakce. V léčbě těchto reakcí se nejčastěji používají inhalačně beta-2 agonisté, steroidy nebo jejich kombinace.
Bylo prokázáno, že také montelukast v kombinaci s desloratadinem úspěšně potlačí časnou astmatickou reakci. Kanadští autoři nyní zkoumali účinek této lékové kombinace na pozdní astmatickou reakci u 10 pacientů s atopickým astmatem. Pacienti byli rozděleni do 4 skupin. Všichni užili 2 hodiny před provokačním testem inhalací alergenu 1 kapsli léku. Jednalo se buď o placebo, desloratadin, montelukast, nebo kombinaci desloratadinu a montelukastu.
Všechny aktivní léky snížily intenzitu pozdní bronchokonstrikce. Jejich kombinace byla nejúčinnější. Zabránila bronchokonstrikci úplně. Jedna dávka 5 mg desloratadinu v kombinaci s 10 mg montelukastu 2 hodiny před bronchoprovokací alergenem úspěšně zabrání pozdní bronchiální obstrukci za 7 hodin. Tato léčba tak rozšiřuje léčebnou strategii alergického astmatu.
(van)
Zdroj: Davis B. E.: Eur respir J, 33, 2009, 1302–1308
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.