Dechová cvičení u dospělých astmatiků vedou ke zlepšení zdravotního stavu, zlepšení příznaků a ke znovunastolení pocitu duševní pohody, a to dokonce i když nevedou ke změnám v patofyziologii astmatu. Vyplývá to ze studie britských vědců, která byla publikována v odborném časopisu Thorax.
Autoři z univerzity ve skotském Aberdeenu uspořádali prospektivní randomizovanou studii se 183 astmatiky, kteří byli zacvičeni v dechové rehabilitaci během tří schůzek s fyzioterapeutem nebo instruováni sestrou. Po měsíci a po půl roce byl v obou skupinách zjišťován pokrok dotazníkovou metodou s použitím stejného standardizovaného dotazníku jako při vstupu do studie (Asthma Quality of Life Questionnaire – AQLQ).
Měsíc po instruktáži či cvičení se průměrné zlepšení skóre mezi oběma skupinami příliš nelišilo. Avšak po půl roce byl zaznamenán významný rozdíl ve zlepšení ve prospěch skupiny, která absolvovala tři hodiny cvičení s fyzioterapeutem. Obdobný rozdíl byl pozorován také u výsledků skóre deprese a obav v dotazníku Hospital Anxiety and Depression (HAD) a v hodnocení hyperventilace.
Zajímavostí je, že ani v jedné skupině nedošlo ke statisticky významnému zlepšení v plicních funkcích, plicnímu zánětu či hyperreaktivitě. Výsledky studie ukazují, jak významnou roli hraje rehabilitace v léčbě pacientů s hůře kontrolovaným středně těžkým a mírným astmatem. Autoři zdůrazňují, že důležitou součástí tohoto postupu je i edukace o trvající nutnosti protizánětlivé farmakoterapie, bez které ke zlepšení tolerance choroby nedojde.
Zdroj: Thorax 2009; 64 : 55–61.
(jin)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
