Epidemiologie hluboké žilní trombózy a plicní embolie byla v obecné populaci již opakovaně vyšetřována. Celková incidence u dospělých se pohybuje mezi 0,7 a 1,9 případu na 1 000 obyvatel na rok. Rizikové faktory jsou rovněž obecně známé – chirurgické výkony, trauma, rakovina, obezita, diabetes nebo hereditární predispozice.
S použitím dat ze studie LITE (Longitudinal Investigation of Thromboembolism Etiology) bylo 19 073 pacientů klasifikováno dle hodnoty glomerulární filtrace (GFR) a cystatinu C. Věkový průměr pacientů byl 59 let a průměrná eGFR (estimated GFR) byla 90,4 ml/min, vztaženo k tělesnému povrchu 1,73 m².
U 43,6 % z celkového počtu pacientů byla popsána normální funkce ledvin, u 49,7 % mírně snížená funkce a u 6,8 % pak chronické onemocnění stadia 3–4. Ti, kteří měli chronické renální onemocnění, byli častěji starší, mužského pohlaví, bílé rasy, měli vyšší BMI (body mass index), diabetes nebo hypertenzi a vyšší hladiny faktoru VIIIc.
Během follow-up periody, která trvala 11,8 roku, se u 413 pacientů objevila epizoda žilního TE. Ve většině případů se jednalo o sekundární (v 59 %) etiologii. Ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin bylo relativní riziko pro pacienty s mírně sníženou funkcí 1,28 a 2,09 pro pacienty se stadiem 3–4 chronického renálního onemocnění. Nebyla prokázána žádná souvislost mezi cystatinem C a žilním TE.
U pacientů ve středním věku a starších, kteří mají chronické onemocnění ledvin, je tedy na místě uvažovat o profylaxi žilního TE.
(pes)
Zdroj: Journal of American Nephrology 2008; 19 (1): 135–140.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
