Problematika malfunkce žilní stěny je tématem jak odborných periodik, tak pacientských osvětových materiálů již dlouhou dobu. Bohužel, vzdor rozsáhlým terapeutickým i výzkumným snahám zůstává toto onemocnění velmi rozšířené, jeho léčba svízelná a podstata objasněná pouze zčásti.
Velká neznámá – příčiny vzniku
Je známo, že rizikové faktory vzniku chronické žilní nedostatečnosti (CVI) jsou velmi rozmanité a hrají v nich roli jak individuální predispozice, dědičnost, vzorce chování, tak okolní environmentální vlivy. Konkrétní mechanismy fungování a jejich vzájemné ovlivňování nejsou naneštěstí stále dostatečně pochopeny. Dobře zdokumentovaný je fakt, že prevalence onemocnění souvisí s věkem a dietními a pohybovými zvyklostmi individua (obezita, sedavé zaměstnání). Horší je to už s významem hereditárních faktorů (rodinný výskyt CVI), stavů zhoršujících možnosti žilního návratu (gravidita, úrazy dolních končetin) či poruchy tvorby a kvality vazivové tkáně (recidivující hernie, pes planus). Sečteno podtrženo, kolem CVI zůstávají i nadále mnohé nejasnosti.
Studie RELIEF přináší úlevu
Před několika lety se ve vědeckých kruzích začalo mluvit o výsledcích, které přinesla studie nazvaná RELIEF, tedy úleva. Název studie RELIEF je akronym pro Reflux assEssment and quaLity of lIfe improvEment with micronized Flavonoids. Z názvu je tedy patrné, že tato multicentrická, mezinárodní, prospektivní a placebem kontrolovaná studie byla zaměřena na objasnění souvislostí mezi příjmem určité nutriční složky (flavonoidů) a dopadem takové diety na rozvoj a příznaky CVI. Primárním cílem studie bylo vysledovat rozdíly u pacientů s žilním refluxem a bez něj.
Studie RELIEF probíhala déle než 2 roky ve 23 zemích světa a účastnilo se jí přes 5 tisíc pacientů. Interpretace shromážděných dat poukazuje na fakt, že příjem stravy bohaté na citrusové flavonoidy (pacienti po 6 měsíců dostávali 450 mg mikronizovaného diosminu a 50 mg hesperidinu) významně zlepšuje jak stávající symptomy, tak progresi onemocnění, což v důsledku významně ovlivňuje kvalitu života nemocného (QoL).
Jsme to, co jíme
Rozmanitá strava bohatá na rostlinné složky je neoddiskutovatelnou součástí zdravého životního stylu, a jak vidno, v některých případech to platí dvojnásob. Výrazy jako cyaniny, rutiny, flavonoidy a další laikovi asi mnoho neřeknou, avšak pod dohledem zodpovědného zdravotníka by se s nimi měl jednoznačně seznámit blíže alespoň prostřednictvím talíře.
(rosk)
Zdroj: Angiology 2002;53(3):245–256.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
