Chronická insomnie a zhoršování kognitivních funkcí patří mezi běžné stesky starších lidí. Zda mají tyto dva problémy společný základ či zda se navzájem ovlivňují a jak, se pokusilo zmapovat několik studií. Výsledky těchto studií se však pokaždé neshodují.
První studie uveřejněná počátkem letošního roku v časopise Behavioral Sleep Medicine srovnávala kognitivní schopnosti u dvou skupin starších pacientů. První skupinu (64 členů) tvořili senioři bez potíží s nočním spánkem, druhou skupinu (35 členů) pak senioři, kteří trpěli nespavostí. Kognitivní schopnosti u každého pacienta byly posuzovány pomocí standardizovaného testu MindFit a bylo zjištěno signifikantní zhoršení kognitivních funkcí u pacientů, kteří trpěli nespavostí. Konkrétně se jednalo o zhoršení paměťových funkcí, exekutivních funkcí a odhadu času. Autoři jednoduše vyvozují, že nekvalitní noční spánek má vliv na zhoršení kognitivních funkcí u starších pacientů.
V další, již starší studii (J Gerontol B Psychol Sci Soc Sci 2000) byly srovnávány kognitivní schopnosti u tří typů pacientů. První skupinu tvořili senioři bez poruchy nočního spánku, druhou skupinu pacienti trpící insomnií, kteří na nespavost neužívali žádné léky, a do třetí skupiny byli zařazeni pacienti s insomnií dlouhodobě léčení benzodiazepiny. Každá skupina měla 20 členů. Všichni pacienti se účastnili neuropsychologických testů, které zkoumaly paměťové funkce, schopnost pozornosti (koncentrace), psychomotorické tempo a exekutivní funkce. Pacienti měli též za úkol subjektivně zhodnotit svou denní výkonnost.
Pacienti s insomnií, ať už medikovaní, či nikoliv, vykazovali shodně horší výsledky ve zkouškách pozornosti/koncentrace ve srovnání s dobrými spáči. V dalších testovaných parametrech nebyly shledány žádné signifikantní rozdíly mezi jednotlivými skupinami pacientů. Avšak subjektivní hodnocení denní výkonnosti bylo jednoznačně horší u nemedikovaných pacientů trpících insomnií ve srovnání s oběma zbývajícími skupinami. Obě skupiny pacientů s insomnií, ať už s medikací, nebo bez ní, hodnotili svou denní výkonnost hůře ve srovnání s relativně dobrými výsledky, kterých dosáhli v testování.
(vek)
Zdroje:
Haimov I. Chronic insomnia and cognitive functioning among older adults.Behav Sleep Med 2008;(Januar-March).
Vignola A. Effects of chronic insomnia and use of benzodiazepines on daytime performance in older adults. J Gerontol B Psychol Sci Soc Sci2000;(Jan).
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
