Cílem studie bylo retrospektivně zhodnotit data získaná za deset let týkající se léčby křečových žil u starších pacientů. Z 2032 nemocných, kteří podstoupili chirurgickou léčbu, bylo 312 osob starších 65 let. Celkem 68 % z těchto osob bylo operováno za hospitalizace, u 32 % zvolili lékaři výkon jednodenní chirurgie. Mladí lidé byli indikováni k jednodenní chirurgii podstatně častěji, asi v 60 procentech.
Všichni pacienti byli pro chirurgické výkony vybíráni na základě celkového zdravotního stavu, lokálního nálezu a podle logistiky. Po vlastním výkonu sledoval zdravotnický personál nemocné minimálně 3 hodiny podle hodnocení pomocí Post-Anaesthesia Discharge Scoring System. Každý pacient obdržel instrukce, jak se doma v pooperačním období chovat, a také mu bylo sděleno telefonní číslo, na které mohl zavolat o radu.
Důvodem pro vyloučení pacientů z jednodenní chirurgie byla především současná komorbidita (44 %) a úzkost (18 %). Celkem 14 % pacientů bylo z jednodenní chirurgie vyloučeno z důvodu výskytu extenzivních varixů bilaterálně. Jen u 11 % hrála roli ve výběru terapie logistika.
Zajímavé je, že skoro polovina starších nemocných si vyžádala opakovanou hospitalizaci z důvodu diagnostiky před výkonem.
Během operace se neobjevily komplikace u žádného z pacientů a nikdo také nepotřeboval rehospitalizaci z důvodu komplikací.
Výsledky studie podporují tezi o tom, že léčba křečových žil může být bez problémů vedena v jednodenní chirurgii i u starších osob. Pozornost by měla být věnována vysoké míře úzkostnosti u starších nemocných, dá se totiž dobře ovlivnit citlivým přístupem personálu. Úzkostnost by rozhodně neměla vést k vyřazení subjektů z jednodenní chirurgie jen proto, že s těmito pacienty může být „těžší práce“.
(hul)
Zdroj: Feasibility and problems of day-care varicose vein surgery in elderly patients. Ambulatory Surgery 2003;10(3):163–166.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
