Alergie na bílkovinu kravského mléka patří k nejčastějším potravinovým alergiím. Její výskyt je udáván u 2 až 5 % populace. Z toho 60 % případů je způsobeno zvýšenou tvorbou specifických IgE protilátek. Pacienti často z této alergie "vyrostou", udává se, že 29–76 % dětí je během školního věku již bez obtíží.
Rozporuplné údaje o výskytu alergie na kravské mléko plynou z několika omylů. Některé studie se opírají pouze o údaje od pacientů, kteří často uvádějí nejen pravé alergické reakce, ale i ostatní nežádoucí reakce na jiném podkladě. Druhým zdrojem chyb je nedostatek standardizovaných kritérií pro stanovení této diagnózy.
Pacienti s IgE mediovanou reakcí by měli splňovat následující kritéria:
K imunopatologickým reakcím na mléko, které nejsou vyvolány IgE protilátkami, patří např. potravinovými proteiny vyvolaný syndrom enterokolitidy (FPIES) nebo smíšená reakce IgE a buněčné imunity, jako je atopický ekzém a eozinofilní ezofagitida. U ostatních onemocnění, která byla dříve spojována s IgE zprostředkovanou alergií na kravské mléko, nebyla tato souvislost prokázána. Jsou to infantilní koliky, neprospívání (pokud nejsou přítomny jiné příznaky alergie), chronická rýma a opakované epizody hvízdavé dušnosti.
Izraelští lékaři nyní provedli rozsáhlou prospektivní studii, které se zúčastnilo 13 019 dětí. Zkoumali výskyt alergie na kravské mléko, zkříženou reaktivitu s alergií na sóju a faktory, které k rozvoji alergie na kravské mléko vedou. Všechny děti, u kterých bylo podle dotazníku podezření na alergii na kravské mléko, byly vyšetřeny, byly jim provedeny prick testy a expoziční test. Kumulativní incidence alergie na kravské mléko byla 0,5 %.
Průměrný věk, kdy dítě poprvé dostalo bílkovinu kravského mléka, se statisticky výrazně lišil. U nealergiků to bylo 61 ± 92,5 dní, u dětí, u kterých se později rozvinula alergie, to bylo 116,1 ± 64,9 dní. Mezi dětmi, které dostaly kravské mléko během prvních 14 dní, se rozvinula alergie u 0,05 % dětí, naopak u těch subjektů, které dostaly kravské mléko ve 105–194 dnech, to bylo v 1,75 % případů.
Celkem 64 pacientů s prokázanou alergií na kravské mléko tolerovalo sójové mléko a u žádného nebyla prokázána alergie na sóju. Studie nezpochybňuje přínos kojení, ale ukazuje, že časná expozice kravskému mléku během kojení má ochranný vliv před vznikem alergie na kravské mléko. U alergiků na mléko nebyla prokázána alergie na sóju, a sójové mléko může tedy bezpečně kravské nahradit.
V současnosti zatím sice stále platí doporučení plného kojení nebo krmení hypoalergenní formulí do 4–6 měsíců jako preventivní opatření před rozvojem alergie jako takové. Pro alergii na kravské mléko se ale podle právě uvedené studie ukazuje, že časná expozice bílkovině kravského mléka má ochranný vliv.
(van)
Zdroj: Katz, Y., J Allergy Clin Immunol 2010; 126 : 77–82.
