Cílem předkládané studie, publikované v Pediatric Gastroenterology, Hepatology & Nutrition, bylo zhodnotit účinnost časné léčby infliximabem u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou během tříletého sledování.
Autoři studie analyzovali lékařské záznamy 28 dětských pacientů, kteří byli léčeni infliximabem pro Crohnovu chorobu. Pacienty podle typu úvodní léčby rozdělili na skupinu s maximální léčbou („top-down“ group) a skupinu s postupnou léčbou („step-up“ group). Pacienti s maximální úvodní léčbou (n = 18) dostávali infliximab a azathioprin od nástupu onemocnění po dobu prvního roku a poté byli další dva roky léčeni azathioprinem. Skupinu s postupnou léčbou tvořilo 10 pacientů. Všichni pacienti byli sledováni 36 měsíců. Úspěšnost léčby byla hodnocena za použití dětské verze Crohn’s disease activity index (PCDAI) podle počtu relapsů po 12, 24 a 36 měsících léčby. U 10 pacientů byly zároveň k dispozici vzorky krve, které byly testovány na přítomnost protilátek proti infliximabu.
Počet relapsů ve skupině s maximální léčbou byl nižší než ve skupině s postupnou léčbou, a to po 1, 2 i 3 letech sledování. Signifikantního rozdílu dosáhl ale počet relapsů jen u výsledku po 2 letech. Po 3 letech nebyl rozdíl v počtu relapsů po úpravě s ohledem na pohlaví, věk při diagnóze a vstupní hodnotu PCDAI signifikantní. Pouze u jednoho pacienta léčeného infliximabem byly zaznamenány dyspnoe a tachykardie hodnocené jako nežádoucí účinek léčby. Protilátky proti infliximabu nebyly nalezeny v krvi žádného z 10 pacientů.
Časné zahájení terapie infliximabem v době diagnózy (maximální počáteční terapie, „top-down“ therapy) je efektivní v redukci počtu relapsů ve srovnání s konvenční terapií u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou, a to pravděpodobně až po dobu 3 let.
(epa)
Zdroj: Lee Y. S., Baek S. H., Kim M. J., et al. Efficacy of Early Infliximab Treatment for Pediatric Crohn’s Disease: A Three-year Follow-up. Pediatr Gastroenterol Hepatol Nutr. 2012 Dec; 15 (4): 243–9; doi: 10.5223/pghn.2012.15.4.243.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
