Diabetes 2. typu ohrožuje člověka z mnoha hledisek. Kromě akutních komplikací, ke kterým patří hypoglykémie, hyperglykémie a diabetická ketoacidóza, jde i o potíže pozdní. Ty se pozvolna rozvíjejí v případě, kdy člověk o své nemoci neví, nebo ji důsledně a odpovědně neléčí. Organismus je pak ohrožen poškozením srdce, cév ledvin a cév vyživujících sítnici oka, poničením funkcí různých druhů nervů a syndromem diabetické nohy, který může vést až k již zmíněné ztrátě končetiny.
Při včasné a odpovídající léčbě má ale pacient šanci na normální život bez větších omezení. To si uvědomují lékaři i odborníci hledající a vyvíjející stále účinnější léky. Zásadní je též komunikace a předávání nejnovějších poznatků o této nemoci. I proto do Prahy přijíždějí světově uznávané lékařské kapacity věnující se diabetologii. O cukrovce, ale hlavně nových směrech léčby bude ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v Centru diabetologie IKEM přednášet ředitel Diabetes Centra nemocnice Mount Sinai v Torontu profesor Bernard Zinman. Jedním z hlavních témat bude úspěšnost léčby s využitím empagliflozinu.
„Studie zaměřená na tento lék ukázala pokles rizika úmrtí kvůli srdečním problémům o 38 %, snížení všeobecného rizika smrti o 32 % i pokles možnosti hospitalizace kvůli selhání srdečních funkcí o 35 %, což jsou výborná čísla", komentuje výsledky profesor Zinman.
Diabetes mellitus je možné v současné době řešit jednou třídou injekčních léků, podáváním inzulínu nebo tablet. Od roku 2014 lze navíc i v České republice ordinovat moderní léky na cukrovku, tzv. glifloziny. Tyto preparáty napomáhají ke zvýšenému vylučování cukru do moči a odtud pryč z těla. A právě do této skupiny patří i empagliflozin. Mezinárodní studie EMPAREG OUTCOME®, která tuto účinnou látku v rámci léčby cukrovky zkoumala, potvrdila, že jde o jediný diabetický lék, který kromě jiného zabraňuje progresi postižení ledvin. „Empagliflozin může pomoci pacientovi s cukrovkou 2. typu prodloužit a zkvalitnit život a předejít komplikacím samotné choroby," vysvětluje Zinman.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
