Uveitida je zánět uveálního traktu, který se skládá z duhovky, řasnatého tělesa a cévnatky. Bývá spojena s řadou autoimunitních chorob, včetně séronegativní spondyloartropatie, juvenilní idiopatické artritidy (JIA), zánětlivých střevních onemocnění (IBD), sarkoidózy, Wegenerovy granulomatózy a Behcetovy nemoci. Je prokázáno, že v patogenezi uveitidy hraje klíčovou roli tumor nekrosis faktor alfa (TNF).
Blokáda TNF byla účelně využívána u různých typů uveitidy, a to zejména u případů refrakterních na běžnou imunosupresi. Jednalo se většinou o malé nekontrolované studie a série kazuistik. Výsledky jsou ale nicméně slibné, s uváděnou mírou kompletní remise 71–100 %. Navíc u stavů spojených s uveitidou, u kterých je blokáda TNF indikována z důvodu základního onemocnění, např. u ankylozující spondylitidy, jsou míra a závažnost vzplanutí uveitidy výrazně sníženy po zahájení blokády. Stejně tak se blokáda TNF u JIA jeví jako prospěšná i v terapii uveitidy.
V kontrastu s tímto tvrzením některé práce naznačují, že blokáda TNF by ve skutečnosti mohla za určitých okolností naopak podněcovat vznik uveitidy, a to zejména v případě etanerceptu. Několik kazuistik jasně prokázalo vznik nových případů uveitidy, ke kterým došlo právě po zahájení terapie etanerceptem. Populační studie odhadla výskyt uveitidy v obecné populaci na 52 případů na 100 000 pacientoroků a je docela možné, že etanercept je prostě nejméně efektivní antiTNF terapie pro prevenci vzniku nových nemocí. Nicméně, minimálně v jednom případě uveitidy došlo k jejímu vymizení po vysazení terapie etanerceptem a k jejímu znovuobjevení po opětovném zahájení terapie.
Bez dalších cílených studií zůstává přímé srovnání jednotlivých antiTNF přípravků nadále velmi obtížné. Nicméně psoriáza, IBD a uveitida jsou překryvné séronegativní poruchy, které se často vyskytující společně. Je zajímavé, že na rozdíl od RA může být etanercept v těchto případech méně efektivní (psoriáza, uveitida), nebo dokonce zcela neúčinný (Crohnova choroba).
(mik)
Zdroj: Bell G. M. et al. Biologic therapies in non-rheumatic diseases: lessons for rheumatologists? Nat Rev Rheumatol. 2011; 7 (9): 1–10
doi: 10.1038/nrrheum.2011.106
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.