Jedním z medicínských oborů, kde se biologická léčba velmi dobře etablovala, je revmatologie. Častými pacienty revmatologů bývají i dvě zvláštní pacientské skupiny – děti a těhotné ženy. U těchto nemocných často panují obavy z nepředvídatelných nebo jiných nežádoucích účinků léčiv, a to zejména těch nových. Z etických důvodů se lékové studie na těchto populacích neprovádějí, širšímu použití nových léčiv předcházejí zpravidla jednotlivá pozorování o jejich bezpečnosti a účinnosti.
Současně s přibývajícími zkušenostmi a zvyšujícím se povědomím o nových léčebných možnostech se mění pohled na některá onemocnění. Například juvenilní idiopatická artritida (JIA) byla dlouho považována za nemoc s benigním průběhem. V současnosti víme, že jde o chronické onemocnění s možným brzkým vznikem kloubního postižení. To může odvrátit včasná agresivní léčba. Již několik málo let po uvedení prvních biologik na trh byly publikovány studie o výborném efektu cílené léčby u dětí s těžkým průběhem onemocnění. U těchto nemocných často konvenční léčba (např. metotrexát) nestačí k dostatečnému ovlivnění aktivity nemoci.
Biologická léčba se s úspěchem používá i u dětí s refrakterním a závažným průběhem idiopatických střevních zánětů (IBD). Ve více studiích byla doložena účinnost a zároveň dobrý efekt infliximabu. Po zvážení poměru rizika a přínosu zavedených a nových léčených modalit doporučují pro dětské pacienty s IBD nová guidelines biologickou léčbu.
U těhotných pacientek je vždy nutné vzít v úvahu efekt farmakoterapie na dva organismy – matku a plod. V těhotenství je celá řada léků kontraindikována pro riziko teratogenity. Problémem je i těžko předvídatelná reakce organismu ženy s chronickým onemocněním na těhotenství. Například u zánětlivých artritid se sice většina žen stabilizuje, u některých však může dojít ke zhoršení stavu. Téměř nutně vyvstává otázka použití biologické léčby. Podle klasifikace FDA jsou antiTNF preparáty klasifikovány stupněm „B“, což znamená, že u těhotných žen nebyly provedeny reprezentativní studie. Současně se však v literatuře množí kazuistická sdělení o úspěšném použití cílené léčby v těhotenství. Použití biologik však musí předcházet pečlivé zvážení přínosu a rizika terapie. Dále je nutné uvážit riziko vzniklé zdrženlivým přístupem v léčbě.
Jedním z oborů, kde bylo vícekrát referováno o úspěšném použití biologik u těhotných, je i gastroenterologie. Ženy s IBD totiž může ohrožovat relaps v těhotenství více než léčba jejich onemocnění. Proto nová gastroenterologická guidelines již přímo doporučují po zvážení risk-benefit ratio biologickou léčbu, protože je vyšší pravděpodobnost, že u ženy v remisi proběhne těhotenství nekomplikovaně.
(jav)
Zdroje:
Kane D.: The management of inflammatory arthritis in adults and children. The Irish Society for Rheumatology Annual Scientific Meeting, Killiney Castle, Irsko. Prezentováno 23.–24. září 2010.
Mahadevan U. et al.: The London Position Statement of the World Congress of Gastroenterology on Biological Therapy for IBD With the European Crohn’s and Colitis Organisation: Pregnancy and Pediatrics. The American Journal of Gastroenterology. Publikováno on-line 14. prosince 2010.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
