Sledování pacientů s nově diagnostikovanou chronickou fází chronické myeloidní leukémie léčených imatinibem či bosutinibem ukázala, že bosutinib má i přes širší léčebný záběr tolerovatelný bezpečnostní profil a nežádoucí příhody jsou kontrolovatelné změnou dávek léku či konkomitantní medikací.
Bosutinib je orální inhibitor Src/Abl tyrozinkinázy. V předchozích studiích byla prokázána jeho klinická účinnost a akceptovatelná tolerance v terapii chronické fáze chronické myeloidní leukémie (CP CML). Recentně byla publikována data ze studie BELA, která vypovídají o jeho bezpečnostním profilu. Ve studii byly srovnávány výsledky zaznamenaných nežádoucích příhod (AE), které se vyskytly při terapii dospělých pacientů s nově diagnostikovanou CP CML bosutinibem (v dávce 500 mg/den) či imatinibem (v dávce 400 mg/den). Celkově bylo hodnoceno 250 pacientů léčených bosutinibem, z nichž 248 dostalo jednu a více dávek léku, a 252 pacientů dostávajících imatinib, z nichž 251 dostalo jednu a více dávek léku.
Při terapii bosutinibem byl zaznamenán ve srovnání s imatinibem větší výskyt (všechny stupně AE) gastrointestinálních příhod (průjmu či zvracení), elevace transamináz či teplot, ale nižší výskyt otoků (periorbitálních i periferních), muskuloskeletálních obtíží (křečí, bolestí kostí), elevace fosfokinázy či leukopenie s neutropenií. Rozdíly ve výskytu kardiálních či vaskulárních AE nebyly mezi oběma skupinami signifikantní. Pokud šlo o výskyt průjmů, pak průběh byl velmi typicky tranzientní, objevující se raně po nasazení léku a jeho maximum bylo stupně 1 či 2. Elevace transamináz byla velmi dobře kontrolovatelná změnami dávek léků či podáváním konkomitantní medikace.
Updatovaná analýza studie BELA ukázala, že bosutinib jako inhibitor tyrozinkináz druhé generace, jež může překonávat některé mutace spojené s terapií imatinibem, má u pacientů s nově diagnostikovanou CP CML bezpečnostní profil odlišný od imatinibu, který je ale dobře kontrolovatelný.
(eza)
Zdroj: Gambarcorti-Passerini C., et al. Safety of bosutinib versus imatinib in the phase 3 BELA trial in newly diagnosed chronic phase chronic myeloid leukemia. Am J Haematol. – publikováno online 18. června 2013; doi: 10.1002/ajh.23788
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
