Infliximab je v léčbě zánětlivých střevních onemocnění využíván již déle než jednu dekádu. Souhrnná studie zaměřená na jeho dlouhodobou bezpečnost však stále chybí. Tým belgických vědců se pokusil tuto mezeru vyplnit. Zaměřil se na terapii samostatnou, stejně tak jako na kombinaci s imunomodulátory či placebem. Výchozí data získali vědci z 10 klinických studií provedených u pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a ulcerativní kolitidou (UC).
Výsledky zahrnovaly i 5 randomizovaných kontrolovaných studií s výstupy přímo od zúčastněných adeptů. Těm byl intravenózně aplikován infliximab v dávce 5–10 mg/kg (n = 1 713; ± azathioprine) nebo placebo (n = 406; ± azathioprine). Hodnocení vycházelo i z pohledu potencionálního vlivu infliximabu na zvýšení rizika úmrtí a vzniku malignit či život ohrožujících infekcí.
U nemocných s UC byl zjištěn při terapii kombinací infliximab + imunomodulátor signifikantně vyšší výskyt infekcí ve srovnání s léčbou bez imunomodulátorů – 120,07 (95% CI: 110,66; 130,08)/100 pacientoroků (pt-yrs) versus 92,47 (84,54; 100,94)/100 pt-yrs.
Pacienti s CD užívající imunomodulátor a placebo měli více maligních novotvarů nežli nonimunomodulační skupina – 1,84 (95% CI: 0,22; 6,66)/100 pt-yrs vs. 0,00 (0,00; 0,00)/100 pt-yrs.
Všechny výsledky jasně dokazují, že dlouhodobá terapie infliximabem je bezpečná. Nezpůsobuje nárůst počtu závažných infekcí a malignit (včetně lymfomů). Stejně tak není hlášena vyšší mortalita. Jeho jedinečná a nezastupitelná role u terapie zánětlivých střevních onemocnění tak byla opět potvrzena.
(mds)
Zdroj: Lichtenstein G. R. et al. A Pooled Analysis of Infections, Malignancy, and Mortality in Infliximab - and Immunomodulator-Treated Adult Patients With Inflammatory Bowel Disease. The American Journal of Gastroenterology. Publikováno v červenci 2012; 107 (7): 1051–1063
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
