Alergická rýma a chronická kopřivka jsou běžné nemoci, které významně zhoršují kvalitu života pacientů. Lékem první volby jsou v současnosti u těchto pacientů antihistaminika druhé generace.
Cílem postmarketingových studií německých a belgických lékařů bylo zjistit, jaká je účinnost, snášenlivost a bezpečnost desloratadinu podávaného 1× denně v dávce 5 mg při léčbě sezonní alergické rýmy nebo chronické kopřivky. Sezonní rýma je dnes podle nové klasifikace nazývána rýmou intermitentní, chronická kopřivka je taková, která trvá déle než 6 týdnů.
Studie se zúčastnilo celkem 77 800 pacientů ve věku od 12 let. Pro některou z uvedených diagnóz užívali desloratadin v dávce 5 mg denně v monoterapii po dobu průměrně 40 dní. Bylo zaznamenáno celkem 386 nežádoucích účinků u 287 pacientů. K nejčastějším patřila únava, bolesti hlavy, sucho v ústech a nauzea.
Snášenlivost byla drtivou většinou pacientů (98,5 %) hodnocena jako výborná. Pacienti hodnotili efekt léčby pomocí čtyřstupňové škály. Sledovali závažnost příznaků, narušení spánku a denních aktivit. Účinnost hodnotilo 59,4–88 % pacientů jako lepší v porovnání s předchozí léčbou jinými antihistaminiky. Nástup účinků byl považován za rychlejší než při předchozí léčbě u 51,6–82,4 % pacientů.
Desloratadin byl hodnocen jako účinný a bezpečný léky a většina pacientů, kteří před jeho nasazením užívali jiné antihistaminikum 2. generace, hodnotila desloratadin jako účinnější a nástup jeho účinku jako rychlejší.
(van)
Zdroj: Bachert, Claus; Maurer, Marcus; Clinical Drug Investigation. 30(2):109-122, February 1, 2010.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.