Vztah mezi užíváním betaagonistů a výskytem venózních ulcerací na dolních končetinách byl pozorován již dříve. Později byl laboratorně potvrzen protektivní účinek těchto látek. V nynější studii vědci pod vedením doktora Margolise z pensylvánské univerzity přezkoumali data z British General Practice Research Database. Vyhodnotili záznamy téměř 415 000 pacientů ve věku 49 až 73 let, kteří byli v letech 1987 až 2002 léčeni betaagonisty a/nebo betablokátory.
Ze záznamů vyplynulo, že se venózní vředy vyskytly u 15,5 % pacientů užívajících betaagonisty, zatímco u těch, kteří betaagonisty neužívali, se vředy objevily v 18,4 % případů. Relativní riziko (odds ratio) pacientů užívajících betaagonisty ve srovnání s kontrolní skupinou osob bylo 0,44 s ohledem na pohlaví, stáří a astma a užívání glukokortikoidů v anamnéze.
V případě pacientů užívajících betablokátory se venózní vředy vyskytly v 18,2 %, zatímco ve skupině neužívající betablokátory se objevily v 17,7 %. Relativní riziko pro tuto skupinu bylo 1,04 s ohledem na pohlaví, věk, infarkt myokardu, hypertenzi, anginu pectoris a městnavé srdeční selhání v anamnéze. Podrobnější statistická analýza provedená za účelem vyloučení výběrového zkreslení (selection bias) však ukázala ochranný vliv betablokátorů u některých skupin pacientů (diabetici, pacienti s městnavým srdečním selháním).
Pozitivní vliv betaagonistů podle autorů studie pravděpodobně souvisí s potencovanou migrací a proliferací dermálních fibroblastů, zvýšenou angiogenezí a protizánětlivým účinkem. Vědci se dále domnívají, že proměnlivý účinek betablokátorů může být způsoben genetickým polymorfismem betareceptorů.
(zak)
Zdroj: Arch Dermatol 2007;143 : 1275–1280.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
