Nedávno publikovaná britská studie poukázala na nejčastější bariéry při užívání jiných než perorálních léčivých přípravků u dětí a dospívajících. Znalost těchto bariér je důležitá při vývoji nových pediatrických léčivých přípravků. Vhodná léková forma a způsob aplikace významně ovlivňují adherenci k léčbě, a to nejen u dětí.
Problematice pediatrických neperorálních lékových forem bylo zatím věnováno jen málo studií. Je však evidentní, že správné užívání léčiv a adherence k terapii mohou být u této skupiny ovlivněny různými bariérami. Podle doporučení Evropské lékové agentury z roku 2014 je nutné při vývoji lékových forem přípravků určených pro děti do 18 let věku prokázat jejich přijatelnost pro pediatrickou populaci.
V rámci klinické studie autorů z Birminghamské univerzity proběhly semistrukturované rozhovory zacílené na identifikaci bariér při užívání neperorálních léčiv s 90 dětmi ve věku 0–17 let a/nebo jejich zákonnými zástupci. Dětští pacienti trpěli chronickými onemocněními a užívali celkem 148 různých neperorálních léčivých přípravků.
Studie identifikovala 88 různých bariér užívání těchto léků, přičemž nejčastější byly obtíže s používáním obličejové masky/nástavce (tzv. spaceru) u inhalačních léčiv (38 %), neobliba parenterálních lékových forem / upřednostňování alternativních lékových forem (38 %), mastný charakter topických přípravků, obtíže při aplikaci očních mastí a příliš velký objem dávek nazálních přípravků.
Vývoj nových léčivých přípravků a lékových forem určených pro pediatrickou populaci by měl vždy brát ohled na snadnost, vhodnost a přijatelnost aplikace pro děti či dospívající. Je to zcela zásadní faktor ovlivňující adherenci k léčbě, a tedy i její účinnost.
(zza)
Zdroj: Venables R., Batchelor H., Stirling H. et al. Barriers to administering non-oral formulations in a paediatric population: a semi-structured interview study. Int J Pharm 2015 Nov 20 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
