Výskyt úzkostné a depresivní symptomatologie je v těhotenství poměrně častým jevem. Prevalence depresivní symptomatiky se u žen ve fertilním věku pohybuje v závislosti na použitém hodnoticím nástroji mezi 10 a 50 %. Výsledky předchozích studií ukázaly, že u těhotných žen to bylo mezi 11,5 a 47 %. Přesné údaje o výskytu úzkostných projevů v těhotenství nejsou k dispozici, ale výsledky výzkumů naznačují, že se vyskytují ve stejné míře jako v běžné populaci, což je mezi 6,6 a 52,9 %. Studie řeckých výzkumníků si kladla za cíl zhodnotit vliv depresivních a úzkostných příznaků prožívaných v posledním trimestru těhotenství na porodní parametry novorozence.
Ve studii bylo sledováno 117 nastávajících matek z Athén. Sběr dat probíhal ve dvou fázích. Ženy nejprve v době mezi 32. a 35. týdnem gravidity dostaly k vyplnění sérii sebehodnoticích dotazníků. Depresivní symptomy byly u žen hodnoceny pomocí dotazníku BDI (Beck Depression Inventory; Beckův dotazník deprese). Míra anxiozity pak byla hodnocena pomocí BAI (Beck Anxiety Inventory; Beckův dotazník anxiety). Druhá fáze sběru dat proběhla v prvním poporodním týdnu, kdy byly zjišťovány jednak parametry novorozence a zároveň ženy hodnotily svůj psychický stav pomocí Edinburské škály postnatální deprese (EPDS; Edinburgh Postnatal Depression Scale).
Ve studii byla také zjišťována případná anamnéza dřívějších psychiatrických onemocnění. Celkem 8,5 % žen uvedlo depresivní epizodu v minulosti, u 2,6 % žen byla v minulosti nasazena antidepresivní medikace. Úzkostnou poruchou dříve trpělo 9,4 % žen a 2,6 % uvedlo v souvislosti s úzkostí léčbu anxiolytiky.
Zjištěná míra depresivních a úzkostných příznaků v graviditě byla následující: Podle BDI vykazovalo 15,4 % žen symptomy lehké, 2,6 % středně těžké a 0,9 % těžké deprese. Dle BAI mělo úzkostné příznaky mírné 42,7 %, středně těžké 10,3 % a těžké 3,4 % dotázaných těhotných žen.
Průměrná váha novorozence činila 3090,32 ± 456,13 gramu. Celkem 18 novorozenců, tedy 19,4 %, muselo být sledováno na novorozenecké jednotce intenzivní péče. Jedno dítě mělo skóre Apgar 7 bodů, 19 dětí (23,2 %) 8 bodů, 33 dětí (40,2 %) 9 bodů a zbylých 29 dětí (35,4 %) dosáhlo plného počtu, tedy 10 bodů.
Nebyla zjištěna asociace mezi skóre BDI matky a porodní váhou novorozence (Spearmanovo rhó = –0,052; p = 0,623) či nutností přijetí na JIP (Mannův-Whitneyho U test; p = 0,992) nebo celkovým skóre Apgar (Kruskalův–Wallisův test; p = 0,307).
Stejně tak nebyla zjištěna ani žádná významná asociace mezi úzkostnými symptomy matky hodnocenými pomocí skóre BAI a porodní váhou novorozence (Spearmanovo rhó = –0,108; p = 0,302), nutností přijetí na JIP (Mannův–Whitneyho U test; p = 0,375) nebo dosaženým skóre Apgar (Kruskalův–Wallisův test; p = 0,542).
Žádná významná korelace nebyla shledána ani mezi výsledky EPDS a hodnocenými parametry novorozence.
Výsledky provedené studie tedy naznačují, že depresivní ani úzkostné symptomy v posledním trimestru těhotenství nemají vliv na poporodní prospívání novorozence.
(zzka)
Zdroj: Varela P., Spyropoulou A. C. Limited depressive and anxiety symptoms late in pregnancy are not related to neonatal outcomes. Nurs Midwifery Stud 2015 Sep; 4 (3): e29308.
