Ačkoliv by se mohlo zdát, že ve městě expozice koňským alergenům nehrozí, opak je pravdou. Přesvědčili se o tom lékaři z italské Neapole, kteří výsledky svého pozorování publikovali v odborném medicínském časopise Respiratory Medicine.
Zatímco v České republice se koně ve městech běžně nevyskytují, v Itálii je situace poněkud odlišná. Příslušníci jedné ze čtyř hlavních italských bezpečnostních složek Arma dei Carabinieri koně velmi často používají. To může vést k senzibilizaci městské populace koňskými alergeny. A právě vlivem koňských alergenů na městskou populaci se ve své studii zabývali italští vědci.
Ti do studie zahrnuli celkem 1 822 ambulantních pacientů ošetřených v nemocnici A. Cardarelliho v Neapoli. Autoři hodnotili, zda mají, nebo nemají tito pacienti kožní alergickou reakci na některý z koňských alergenů. Hodnocena byla i alergologická anamnéza pacientů a jejich vztah ke koním. Všichni pacienti byli podrobeni jak kožním prick testům, tak i analýze celkových a specifických IgE protilátek.
Z celkového počtu 1 822 pacientů byl pozitivní výsledek prick testů zachycen u 1 201 z nich. 35 pak bylo přímo senzitivních vůči koňským alergenům. Šest senzitivních pacientů uvedlo v anamnéze přímý kontakt s koněm, deset jich uvedlo příležitostný kontakt s chovateli koní, čímž mohlo dojít k nepřímé senzibilizaci. 19 pacientů pak jakýkoliv kontakt s koňmi nebo jejich majiteli striktně odmítlo.
Co se příznaků týče, dvacet pacientů si stěžovalo na alergickou rinitidu a bronchiální příznaky, čtrnáct mělo rinitidu bez astmatu a jeden pacient astma bez výskytu alergické rinitidy. Jak sami autoři studie uvedli, výsledky předčily jejich očekávání. Expozice koňským alergenům se totiž v městské populaci vyskytuje častěji, než se všeobecně předpokládalo. A to i přes to, že koně se obvykle ve městech, s výjimkou jízdní policie a pouťových atrakcí, příliš nevyskytují. I přesto ale lékaři vysoce rizikovým atopickým a senzibilizovaným osobám doporučují, aby se kontaktům s koňmi, případně jejich majiteli, a předměty souvisejícími s jezdectvím raději vyhnuli.
(kam)
Zdroj: Liccardi G. et al.: Horse allergens: An underestimated risk for allergic sensitization in an urban atopic population without occupational exposure. Respir Med. 2009 Mar; 103 (3): 414–420. doi: 10.1016/j.rmed.2008.09.017
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
