Incidence sinusitidy je v posledních letech ve vyspělých zemích odhadována na 18 %. Hlavními klinickými příznaky jsou hnisavá sekrece z nosu, ucpaný nos a kašel trvající déle než 7–10 dní. Nemoc může provázet také teplota a bolesti hlavy a obličeje. Akutní sinusitida trvá méně než 8 týdnů. Kromě klinických známek můžeme diagnózu potvrdit počítačovou tomografií dutin. Léčba spočívá v eliminaci infekce, tlumení zánětu a snaze o udržení průchodných ústí dutin s volným odtokem sekretů.
Nazální steroidy jsou velmi často používanou léčebnou modalitou u středně těžké nebo těžké intermitentní nebo perzistující alergické rýmy. Sinusitida je velmi často předcházena rýmou a rýma je považována za predisponující faktor sinusitidy. Z tohoto důvodu jsou nosní steroidy často doporučovány i jako podpůrná léčba k tlumení zánětu při sinusitidě.
Studií na toto téma bylo publikováno zatím jen málo. Cílem zde popisované studie amerických autorů bylo prokázat účinnost a bezpečnost třítýdenního podávání mometazonfuroátu v nosním spreji v dávce 400μg 2× denně současně s antibiotickou léčbou. Studie se zúčastnili pacienti starší dvanácti let s rekurentními sinusitidami. Pří akutní epizodě byli léčeni 21 dní amoxycilinem s klavulanátem a polovina z nich byla náhodně vybrána a léčena ještě mometazonfuroátem ve výše popsané dávce a aplikaci. Ostatní pacienti dostávali ve spreji jen placebo.
Pacienti zaznamenávali skóre příznaků před léčbou a během ní. Hodnotili bolest hlavy, bolesti v obličeji, ucpaný nos, hnisavou rýmu, zadní rýmu a kašel. Léčba vedla k výraznému zlepšení příznaků ve srovnání s placebem. Více zlepšeny byly příznaky spojené s ucpáním nosu a ústí dutiny, tedy s otokem sliznice, jako jsou bolest hlavy, ucpání nosu a bolest v obličeji. Vedlejší účinky léčby byly zanedbatelné a nelišily se mezi oběma skupinami.
Přidání nosního spreje s mometazonfuroátem k léčbě antibiotiky u akutní sinusitidy výrazně zlepšuje příznaky v porovnání s léčbou antibiotiky samotnými.
(van)
Zdroj: Meltzer E. O. a spol, J Allergy Clin Immunol, 2000, 630–637.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
