Opakované rýmy během dětství, větší počet sourozenců a vyrůstání na farmě jsou do určité míry ochrannými faktory před rozvojem alergií a astmatu. Podstatou je nejspíše stimulace vhodnými bakteriálními produkty a složkami, zejména endotoxinem, v době, kdy se imunitní systém vyvíjí. Je tak nastolena rovnováha imunitní odpovědi.
Některé infekce dolních dýchacích cest – vyvolané RS viry nebo virem spalniček – ale naopak zvyšují riziko astmatu. Místo, kde se infekce odehrává, a přesný vyvolávající patogen tak patrně hrají důležitou roli při stimulaci jednotlivých imunitních pochodů.
Finští lékaři hodnotili riziko astmatu u dětí, které podstoupily adenotomii. Nejčastější indikací k této operaci byly recidivující otitidy a sekretorická otitida. Hodnoceny byly jednak odpovědi uvedené v celonárodní dotazníkové akci od 483 pacientů, jednak údaje 1 616 dětí při propuštění z nemocnice, kde jim byla provedena adenotomie.
Při hodnocení dotazníkové akce se ukázalo, že u dětí mladších 4 let je nutnost provést adenotomii spojena s vyšším rizikem astmatu a alergie na zvířata. Podobně dopadlo i hodnocení nemocničních záznamů, kde byla rovněž nalezena spojitost mezi astmatem a adenotomií. U řady těchto dětí byla dokonce diagnóza astmatu stanovena ještě před adenotomií. Největší riziko astmatu měly děti, u kterých indikací k adenotomii byly recidivující otitidy.
Vyšší riziko astmatu u dětí, kterým byla provedena tenotomie, autoři vysvětlují společným predisponujícím faktorem, který vede jak k opakovaným otitidám, tak k rozvoji astmatu. Spekulují, že umírněná expozice mikrobům má protektivní vliv a imunitu stimuluje správným směrem. Oproti tomu nadměrná expozice zvyšuje riziko alergií a astmatu. Jedním z projevů nadměrné expozice mikrobům jsou i opakované otitidy, které následně vedou k adenotomii.
(van)
Zdroj: Mattila PS a spol, Pediatr Allerg Immunol, 2003, 14, 358–362.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.