VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky Správné dávkování proteinů u kriticky nemocných pacientů má příznivý vliv z hlediska redukce mortality a morbidity
Nutriční terapie u kriticky nemocných, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče (JIP), pozitivně ovlivňuje jejich celkový výsledek. Zásadní význam má přitom vhodné dávkování proteinů a energie podle potřeb konkrétního pacienta.
Novinky Vysoká dávka proteinu ovlivňuje mortalitu kriticky nemocných, pokud nemají sepsi
U kriticky nemocných je stále předmětem odborných diskusí optimální složení výživy ve smyslu adekvátního příjmu energie a proteinů. Více světla do této problematiky měla vnést níže citovaná studie, která hodnotila, jak u těchto pacientů ovlivňuje mortalitu časný příjem vysokého množství proteinů a nadbytečný příjem energie.
Novinky Těhotným zkontrolují štítnou žlázu
Poruchu malého orgánu mělo loni více než 600 000 lidí, další desítky tisíc o tom neví.
Novinky Rok poté: zdravotní dopady syndromu akutní dechové tísně
Se zvyšujícími počty pacientů, kteří přežijí syndrom akutní dechové tísně (ARDS), je kladen důraz na lepší pochopení dlouhodobých následků tohoto onemocnění. Cílem studie publikované v The New England Journal of Medicine bylo charakterizovat dlouhodobé pulmonální i extrapulmonální dopady ARDS v horizontu 1 roku po propuštění z JIP.
Novinky Výživa „na míru“ je u těžce nemocných nutností. Vycházet lze i z poznatků Keysovy studie z roku 1945
Stejně jako nelze všem pacientům v jednotlivých fázích nemoci podávat stejné dávky léku, neexistuje jedno univerzální řešení, ani co se týká výživy v akutní a postakutní fázi onemocnění. Problematice energetických a výživových potřeb u pacientů v kritickém stavu se věnuje přehledový článek v periodiku Critical Care. Vyzdvihuje zejména nadčasové poznatky ze studie provedené v roce 1945. Text je doplněn také aktuálními doporučeními a příklady z praxe.
Novinky Funkční omezení u pacientů po prodělaném syndromu akutní dechové tísně − poznatky z dlouhodobého sledování
Studie zabývající se dlouhodobými dopady syndromu akutní dechové tísně (ARDS) obvykle pokrývají období 2 let po prodělání ARDS. Kanadská studie prezentovaná v The New England Journal of Medicine sledovala pacienty více než dvojnásobně dlouhou dobu. V období 5 let od propuštění z jednotky intenzivní péče (JIP) byla u pacientů po ARDS hodnocena řada parametrů fyzického i psychického stavu.
Novinky Multiparametrická magnetická rezonance v predikci vývoje karcinomu prostaty s nízkým rizikem
Čerstvě publikovaná práce ukázala využitelnost zobrazení pomocí multiparametrické magnetické rezonance (mpMRI) a jeho interpretace pomocí PI-RADS verze 2 (Prostate Imaging Reporting and Data System) v predikci nepříznivého stavu onemocnění u pacientů s karcinomem prostaty, u nichž je vhodná aktivní surveillance.
Novinky Magnetická rezonance může snížit počet nutných biopsií prostaty
Již v roce 2013 bylo českými odborníky prokázáno, že u pacientů se zvýšenou hladinou prostatického specifického antigenu (PSA) může zobrazení pomocí tříteslové magnetické rezonance (3T MRI) při záchytu karcinomu prostaty v mnoha případech nahradit biopsii.
Novinky Volba vhodných prokinetik a řešení polypragmazie u polymorbidního seniora – kazuistika
Pozoruhodná, ač v mnoha ohledech vzorová kazuistika 82letého muže ukazuje význam sledování medikace a odborných konzultací u pacientů užívajících souběžně řadu léků. Která potenciálně nevhodná nebo zbytná léčiva mezi 19 užívanými farmaceut identifikoval a jaké úpravy navrhl zvážit? Prozradíme, že se týkaly například skupiny prokinetik, nootropik či analgetik.
Novinky Jak sdělovat a přijímat onkologickou diagnózu
Sdělovat pacientovi pravdu o jeho zdravotním stavu nemá v Česku příliš dlouhou tradici. České zdravotnictví začalo na tuto skutečnost, tedy upřímnou a otevřenou komunikaci mezi lékařem a pacientem, klást důraz až několik let po sametové revoluci.
Novinky Jak sdělovat a přijímat onkologickou diagnózu
Sdělovat pacientovi pravdu o jeho zdravotním stavu nemá v Česku příliš dlouhou tradici. České zdravotnictví začalo na tuto skutečnost, tedy upřímnou a otevřenou komunikaci mezi lékařem a pacientem, klást důraz až několik let po sametové revoluci.
Novinky Současné možnosti terapie idiopatické plicní fibrózy
Idiopatická plicní fibróza je chronické progresivní onemocnění postihující výhradně dospělé jedince, a to převážně ve středním a starším věku. Až do nedávné doby bylo onemocnění prakticky neléčitelné. To se však změnilo s objevem antifibrotických léků, které významně změnily prognózu nemocných. Podmínkou úspěchu je však časná diagnostika a zahájení terapie ve specializovaném centru, kterých je v České republice hned několik.
Novinky Vliv operace katarakty na sekreci melatoninu u dospělých ve věku 60 let a více
Studie oftalmologů a epidemiologů z univerzity v japonském Nara, recentně publikovaná v časopisu JAMA Ophthalmology, zkoumala vztah mezi operací katarakty, použitím čiré a žluté nitrooční čočky a úrovní sekrece melatoninu.
Novinky Venetoklax v léčbě CLL: otevřené dveře pro co nejdelší udržení remise bez aktivní terapie
William G. Wierda z MD Anderson Cancer Center v americkém Houstonu a Francesco P. Tambaro z Azienda Ospedaliera di Rilievo Nazionale Santobono-Pausilipon v italské Neapoli hodnotí ve svém sdělení pro časopis Blood z dubna 2020 praktické stránky a benefity využití venetoklaxu v 1. linii léčby chronické lymfocytární leukémie (CLL), ale i v případech relabující/refrakterní formy onemocnění.
Novinky Dočasné přerušení léčby nebo úprava dávky ibrutinibu u pacientů s CLL
Práce týmu z Mayo Clinic v americkém Rochesteru, publikovaná letos v březnu v časopisu Cancer Medicine, se zaměřila na aspekty terapie ibrutinibem v reálné klinické praxi. Autoři mimo jiné hodnotili dopad změny dávky nebo dočasného přerušení podávání léčiva.