Co přineslo více než 40 let klinického výzkumu imunoterapie karcinomu močového měchýře? Registrovaná léčiva i experimentální terapii představuje přehledová práce uroonkologů z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Některé změny v endokrinní a imunitní soustavě u těhotných žen zvyšují náchylnost k infekčním onemocněním, jako je i zubní kaz. O přímém vztahu mezi těhotenstvím a zubním kazem se dodnes vedou polemiky. Bánóczy et al. (1) ve své studii z roku 1978 prokázali, že ženy, které se již staly matkami, mají vyšší kazivost zubů než ženy bezdětné. Většina starších studií byla provedena v poměrně krátkém období (2–4), a protože rozvoj zubního kazu u dospělých trvá i několik let, bylo obtížné posoudit vztah mezi incidencí zubního kazu a těhotenstvím. Novější studie dokazují, že existuje přímý vztah mezi těhotenstvím a zubním kazem, přičemž nejvíce náchylné jsou ženy zejména ve 3. trimestru a po porodu (5). Podle výzkumu National Health and Nutrition Examination Survey, provedeného mezi americkými ženami, vyšlo najevo, že zdravější chrup v průběhu těhotenství mají starší ženy (35–44 let), a to v porovnání se ženami ve stejné věkové kategorii, ale netěhotnými a s mladšími (15–34 let) těhotnými ženami. Zhruba 38 % těhotných žen se v tomto věku potýkalo s nějakým onemocněním dutiny ústní (6).

Na 22. kongresu Evropské hematologické asociace byly prezentovány slibné výsledky studie fáze II, která hodnotila účinnost a bezpečnost kombinace konjugované protilátky proti antigenu CD79b polatuzumab vedotinu (POLA) s rituximabem, cyklofosfamidem, doxorubicinem a prednisonem (R-CHP) u pacientů s difuzním velkobuněčným B lymfomem (DLBCL).

Infikovaná atopická dermatitida je svízelná, zvláště pokud je infekce způsobená zlatým stafylokokem. Existuje ale snadné a účinné řešení s minimem nežádoucích účinků.

Hledáte pro své pacienty přípravek, který léčí dermatitidu a zároveň je zbaví stafylokokové infekce, jež se uhnízdila v ložiscích? Podle výsledků aktuálních klinických studií se zdá, že existuje prosté a účinné řešení.

Francouzští autoři se ve své práci publikované na konci loňského roku v British Journal of Cancer pokusili zpřesnit selekci pacientů s mCRC, kteří budou vykazovat odpověď na anti-EGFR terapii. Analyzovali aktivaci proteinů zapojených v signálních drahách a zjistili, že s odpovědí na tuto léčbu je spojena aktivace konkrétních signálních drah, které by bylo možné v klinické praxi využít jako prognostické biomarkery.

Lezení patří mezi sporty, se kterými se neurologický deficit na první pohled neslučuje. Ale opak je pravdou a zdá se, že správně praktikované lezení může podporovat léčbu roztroušené sklerózy.

Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitně podmíněné onemocnění centrálního nervového systému, charakterizované difuzní zánětlivou demyelinizací, vedoucí k progresivním neurologickým deficitům. Vzhledem k autoimunitní patogenezi této nemoci se v léčbě RS uplatňuje zejména imunomodulační přístup. Tento přehledový článek srovnává na základě výsledků 3 klinických studií účinnost léčby interferonem beta-1a a alemtuzumabem, humanizovanou monoklonální protilátkou proti antigenu CD52.

Roztroušená skleróza je progresivní onemocnění způsobené demyelinizací a ztrátou axonů v centrálním nervovém systému, které často ústí v invaliditu různého stupně. Mezi novější léčiva modifikující průběh roztroušené sklerózy patří teriflunomid, perorální imunomodulační terapie, která se užívá v jedné denní dávce.

V následujícím textu shrnujeme management podávání statinů v případě výskytu myopatie asociované s léčbou statiny. Postup vychází z guidelines České společnosti pro aterosklerózu a Slovenskej asociácie aterosklerózy.

Hypomagnezémie je známým vedlejším účinkem léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu (mCRC) založené na podávání anti-EGFR monoklonálních protilátek panitumumabu či cetuximabu. Rozsáhlá metaanalýza klinických studií zjišťovala, zda může být hypomagnezémie spojená s příznivějším klinickým výsledkem léčby.

Pacienti s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) a mutací V600E v genu BRAF mají horší prognózu a rezistenci k léčbě anti-EGFR protilátkami. Vliv jiných mutací v genu BRAF na rezistenci k anti-EGFR léčbě zatím nebyl popsán. Cílem studie BREAC byla identifikace nových biomarkerů, které by umožnily predikci odpovědi pacientů s mCRC na anti-EGFR terapii.

Katetrizační ablace je doporučenou metodou terapie symptomatické paroxysmální či perzistentní fibrilace síní. Recentně publikovaná studie RE-CIRCUIT podporuje provedení výkonu bez přerušení terapie dabigatranem. Přinášíme klinickou kazuistiku iatrogenní srdeční tamponády v důsledku katetrizační ablace, v jejíž léčbě byla použita monoklonální protilátka proti dabigatranu –⁠ idarucizumab.

V časopisu Stroke byly publikovány výsledky metaanalýzy, jejímž cílem bylo porovnat účinnost a bezpečnosti rivaroxabanu s dabigatranem a warfarinem u pacientů s fibrilací síní v podmínkách reálné praxe.

V níže prezentované studii italských autorů byla porovnána terapeutická účinnost a snášenlivost levodropropizinu a dextrometorfanu u dospělých osob s neproduktivním kašlem. Obě látky byly podávány ve formě sirupu.