Bakteriální infekce kůže a měkkých tkání jsou evergreenem ve všech věkových skupinách. Etiologickým agens velké části těchto infekcí je bakterie Staphylococcus aureus, jež dovede snadno indukovat nejen akutní, ale i chronickou zánětlivou reakci. U většiny těchto infekcí postačí ambulantní léčba topicky aplikovanými antibiotiky, jež nabízejí řadu výhod:
Fusidová kyselina je přirozené antibiotikum, extrahované z kultur mikromycety Fusidium coccineum. Její molekula se velmi podobá steroidům, ačkoliv nemá žádnou steroidní aktivitu. Inhibuje bakteriální proteosyntézu a podle dosažené koncentrace má bakteriostatický či baktericidní efekt. Léčba topicky aplikovanou kyselinou fusidovou je zcela v souladu s aktuální preferencí antibiotik s úzkým spektrem účinku, která minimalizují riziko vzniku rezistence.
Epidemiologická data jsou sporá, ale riziko vzniku rezistence je obecně velmi nízké – nižší než u ostatních topických antibiotik. Podíl rezistentních kmenů v Evropě je stabilní (kolem 1–2 %). Studie ukazují, že rezistence se nevyvíjí, pokud je fusidová kyselina používána v cyklech, které trvají nejdéle 2 týdny.
Fusidová kyselina má mohutnou antistafylokokovou aktivitu, a to dokonce i vůči kmenům rezistentním k methicilinu (MRSA). Na rozdíl od neomycinu a gentamicinu je zde malá pravděpodobnost kontaktní alergie, nezpůsobuje ani zkříženou alergii vůči ostatním antibiotikům z téže třídy. Fusidová kyselina má také velmi dobrou kosmetickou akceptabilitu.
V topických přípravcích je penetrace kyseliny fusidové do kožních ploch zasažených dermatitidou srovnatelná s penetrací steroidů a dobře proniká i do intaktní kůže – daleko lépe než ostatní topická antibiotika.
Její aplikace je velice účinná v léčbě impetiga, folikulitidy, sykózy, akutních paronychií, erytrazmatu, infikovaných ran, popálenin a infekčních komplikací dermatitid včetně atopické. Několik studií prokázalo její účinek v kombinaci s betamethasonem v léčbě infikovaného atopického ekzému.
Jedním ze zásadních kroků k úspěšné léčbě atopické dermatitidy je volba správného vehikula, tedy pomocné látky, jejímž úkolem je přepravit účinnou látku přes stratum corneum kůže. Navíc i vehikulum samo o sobě může mít terapeutický účinek. Přípravky s obsahem kyseliny fusidové a kortikosteroidu můžete volit takto: praktičtí lékaři a pediatři mají právo preskripce masti nebo krému, pro dermatovenerology je k dispozici i další terapeuticky výhodná varianta − lipidový krém.
Lipidový krém, který byl uveden do praxe poměrně nedávno, je velmi zvláštním vehikulem. Je obohacen o lipidy, které mu propůjčují výrazné emolienční vlastnosti a tím pomáhají v léčbě infikované atopické dermatitidy. Kůži jeho aplikace zklidňuje, a to bez zanechání mastného povrchu, který je typický pro masti. V klinických studiích u některých pacientů zajistilo až 30 % účinku vehikulum, kterým byl právě lipidový krém.
Jedním z nejdůležitějších problémů, se kterými se během léčby atopické dermatitidy potýkáme, je suchost kůže. Používání krémů bez emolienčních účinků může problém ještě zhoršit. Namísto zklidnění kůži podráždí a výsledkem je svědění, které pacient samozřejmě řeší škrábáním, čímž svůj stav opět zhoršuje a zároveň eskaluje riziko infekce.
Používat tradiční vehikula však příliš výhodné není. Klasická vehikula jsou amfifilní systémy, které obsahují velké množství emulgátorů. Ty mohou mít při dlouhodobé aplikaci negativní dopad na stav kůže. Naproti tomu lipidový krém účinkuje i tam, kde běžné přípravky selhávají.
Atopická dermatitida a obecně ekzémy patří ke kožním chorobám, které jsou ke studiu vlastností vehikul přímo ideální, protože umožňují posouzení všech aspektů včetně suchosti kůže. Infekce však situaci značně komplikuje a elegantní cestou ven je právě kyselina fusidová v kombinaci s kortikoidem.
Kombinace antibiotik a kortikosteroidů má prokazatelně větší terapeutický účinek než aplikace samotných kortikosteroidů.
Pokud potřebujete topicky aplikovat pouze kyselinu fusidovou, pak je správnou volbou Fucidin ve formě masti nebo krému. Další možností je krém Fucidin H (H jako hydrokortison), který je kombinací kyseliny fusidové a topického kortikosteroidu. Krém se hodí hlavně na infekce na tváři, na intertriginózní a mokvající léze. U masti zase můžeme počítat s lepší penetrací terapeutických složek a intenzivnějším promaštěním xerotických lézí. Poslední dostupnou novinkou je lipidový krém (kyselina fusidová + bethamethason-valerát), a jak již bylo zmíněno, je nutné počítat s preskripčním omezením na dermatovenerology.
Kyselina fusidová je velmi výhodným a účinným léčivem pro topickou léčbu kožních infekcí. Její aplikace umožňuje snižovat konzumpci systémových antibiotik a tím pomáhá antibiotické politice. Pacienti ji velmi dobře snášejí a ve vhodně zvoleném vehikulu má rovněž další terapeutické účinky. Kombinace s kortikosteroidem pomáhá potlačovat zánětlivou složku dermatitidy.
(pez)
Zdroj: Girolomoni G., Mattina R., Manfredini S. et al. Fusidic acid betamethasone lipid cream. Int J Clin Pract 2016; 70 Suppl. 184 : 4–13, doi: 10.1111/ijcp.12808.
