Výsledky americké studie COR-I jsou povzbuzující: zdá se, že léčba antagonistou opiátových receptorů naltrexonem v kombinaci s bupropionem, duálním antidepresivem zasahujícím dopaminergní a noradrenergní systém v centrálním nervovém systému, dokáže bezpečně vyvolat pokles hmotnosti u obézních lidí.

Nitráty jsou nejdéle a stále často užívanými léky u anginy pectoris. I když již nepatří mezi léky nejdůležitější, mají stále své nezastupitelné místo. Jejich indikací je především symptomatické zmírnění ischemie myokardu, a to jak okamžité ovlivnění anginózní bolesti, tak profylaxe ischemie myokardu při chronické stabilní angině pectoris.

Japonští autoři studovali proapoptotické účinky kyseliny valproové na specifické populaci neuronů a jejich progenitorových buněk. Jejich zjištění mohou přispět k vysvětlení známé teratogenity tohoto antiepileptika.

U řady pacientů s onemocněním COVID-19 je klíčové překonání akutní fáze, ale dnes již dobře víme, že tím nemoc zdaleka nemusí končit. Někteří pacienti dokonce akutní stadium zvládnou s velmi mírným průběhem a významné obtíže se u nich objeví až v podobě „postcovidového syndromu“. Podrobněji se nad tímto problémem v rámci lednového webináře zamýšleli přední odborníci z různých oborů.

Diagnózu idiopatické plicní fibrózy (IPF) je třeba zakládat na syntéze klinického a radiologického nálezu a podepřít ji funkčním plicním vyšetřením. Zároveň je však nezbytné vyloučit přítomnost jiných intersticiálních plicních procesů. Nelze ji tak pacientovi přisoudit během jedné návštěvy ordinace, nezřídka bývá dokonce výsledkem rozvahy multidisciplinárního týmu. Přitom se bez ní není možné obejít, abychom následně mohli zahájit účinnou antifibrotickou léčbu. Pojďte si prostřednictvím nové 15minutové interaktivní kazuistiky celý diagnostický proces vyzkoušet „nanečisto“ spolu s lékaři z Fakultní nemocnice Brno na základě jejich reálného případu.

Interleukin 17A (IL-17A) je klíčový cytokin v imunopatogenezi psoriázy –⁠ systémového zánětlivého onemocnění, které postihuje kůži a klouby nemocných. Ixekizumab (humanizovaná monoklonální protilátka cílící na IL-17A) přinesl pacientům v klinických studiích dramatické zlepšení příznaků středně těžké až těžké ložiskové psoriázy.

34letý muž je v psychiatrické péči 3 roky pro psychotickou poruchu. Před 3 lety proběhla první krátká hospitalizace pro výraznou paranoidní symptomatiku: pocity sledování, odposlouchávání, sluchové halucinace imperativního charakteru…

Co si o aktuálních možnostech léčby chronické lymfocytární leukemie (CLL) myslí samotní pacienti i jejich ošetřující lékaři? Které režimy jsou doporučované pro 2. linii? Proč preferovat fixní délku terapie? A jaké poznatky o venetoklaxu přinesla analýza dat z registru CLLEAR? To vše bylo tématem satelitního sympozia společnosti AbbVie v rámci 24. pražských hematologických dnů (PHD).

Cílem plicního screeningu, který v Česku probíhá od ledna 2022, je zachytit včasná stadia plicního karcinomu a zvyšovat povědomí o tomto zhoubném onemocnění v souvislosti s kouřením. Z vyhodnocení dat zdravotních pojišťoven prostřednictvím Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) vyplynulo, že z necelých 4 tisíc jedinců, kteří podstoupili nízkodávkové CT v rámci screeningového vyšetření, byl u 116 zjištěn karcinom.

Efekt benzodiazepinů i antidepresiv v léčbě úzkostných poruch je prokázán v mnoha placebem kontrolovaných studiích. V posledních letech se však od preskripce benzodiazepinů (BZD) začíná spíše ustupovat a používají se v omezenější míře než dříve. Offidani et al. ve své metaanalýze zkoumali, zda má tento odklon od BZD oporu i ve výzkumu.

Získaná hemofilie je vzácnou příčinou prodloužení aPTT. Je spojena s revmatickými onemocněními, jakým je například systémový lupus erythematodes (SLE). K prodloužení aPTT může vést i lupus antikoagulans, který je též spojen se obdobnými revmatologickými stavy. Tato kazuistika ukazuje na současnou přítomnost jak získané hemofilie, tak i lupusu antikoagulans.

Získaná hemofilie A (AHA) je závažné onemocnění s vysokou mortalitou. Přehledový článek italských autorů publikovaný v Journal of Blood Disorders and Medicine shrnuje v literatuře dostupná doporučení pro terapii AHA.

Nové poznatky v problematice deficitu železa u pacientů se srdečním selháním byly nedávno reflektované i v aktuálních guidelines ESC pro léčbu srdečního selhání. Vedle rekapitulace dřívější evidence se následující práce věnuje rovněž výsledkům studie AFFIRM-HF, které rozšířily indikaci karboxymaltózy železa i pro nemocné po akutní dekompenzaci srdečního selhání. Bylo prokázáno, že po intravenózní suplementaci železa dochází ke zlepšení symptomů, výkonnosti a snížení počtu hospitalizací pro dekompenzaci srdečního selhání, což pro pacienty ve výsledku znamená zlepšení kvality života. Ilustrativní kazuistika z českého prostředí potom popisuje případ 60leté pacientky se srdečním selháním ischemické etiologie, u které byl při zhoršení stavu zjištěn deficit železa a po intravenózním podání karboxymaltózy železa došlo k výraznému zlepšení symptomatologie. Kazuistiku doplňujeme přehledem vlastních zkušeností při sledování a léčbě deficience železa u pacientů se srdečním selháním.

Recentní souhrnný článek francouzského genetika prof. Dominiquea P. Germaina prezentuje komplexní pohled na vzácné geneticky podmíněné onemocnění Pseudoxanthoma elasticum. Vybíráme základní informace o jeho klinickém obrazu a stávajících terapeutických možnostech.

Chronická urtikarie je u dětských pacientů méně častá v porovnání s akutní formou, vždy však vyžaduje terapii kvůli obtěžujícím chronickým symptomům, které snižují kvalitu života a narušují každodenní aktivity nemocných dětí. Podle recentních guidelines představují lék 1. volby nesedativní antihistaminika 2. generace, mezi něž se řadí bilastin.