Jako plenková dermatitida se označuje postižení kůže perianální a perineální oblasti, které často postihuje novorozence a malé děti. Déletrvající stav bývá často komplikován sekundární mykotickou infekcí, kterou je nutno včas rozpoznat a správně léčit.
Plenková dermatitida vzniká na podkladě kombinace mechanického tření a přítomnosti stolice a moči s následným vzestupem pH a přítomností enzymů – lipáz a proteáz. Nejvyšší incidence je u dětí mezi 9. a 12. měsícem života. Většina případů samovolně odezní do několika dnů, u stavů trvajících déle než 3 dny je větší pravděpodobnost komplikací a vzniku sekundární infekce.
Léčba nekomplikované dermatitidy spočívá v častější výměně plenek, používání bariérových krémů s obsahem oxidu zinečnatého, vazelíny, oleje z tresčích jater a lanolinu. V případě výrazného zarudnutí a podráždění nereagujícího na inertní léčbu je možno krátkodobě nasadit lokální kortikoidy (především hydrokortison).
Až u 80 % případů je nejběžnějším původcem sekundární infekce Candida albicans. Stanovení správné a přesné diagnózy je důležité pro včasné nasazení lokální antimykotické léčby. Nekomplikovaná iritační dermatitida se projevuje zarudnutím, mírnou macerací a otokem, zatímco pro kandidovou infekci je charakteristické zarudnutí s šupinatými ložisky, macerace, otok, ojedinělé papuly či pustuly.
U sekundární kandidové infekce je třeba zvolit lokální antimykotickou léčbu. Stále nejpoužívanější účinnou látkou je nystatin. Pokud se stav nelepší po 1−3 dnech aplikace nystatinu, jsou lékem volby azolová antimykotika (klotrimazol, mikonazol, ketokonazol a bifonazol). Účinným lokálním antimykotikem je i ciklopirox.
Méně častou sekundární infekci mohou vyvolat dermatofyty, nejčastějším původcem je Epidermophyton floccosum. Léčba je obdobná jako u kandidózy, jen s výjimkou použití nystatinu, který v tomto případě není účinný.
Ke zhoršení projevů kožních chorob v plenkové oblasti mohou přispět některé druhy rodu Malassezia. Tato komplikace bývá častěji popisována u seboroické dermatitidy, atopické dermatitidy a inverzní psoriázy. Při infekci tímto původcem dochází k aktivaci komplementu a nárůstu protilátek IgE, proto je zde doporučena doplňková léčba. Z lokálních antimykotik jsou nejúčinnější ketokonazol, ciklopirox a sertakonazol.
Erythrasma představuje pseudomykózu. Je způsobena infekcí Corynebacterium minutissimum a má klinické projevy podobné kandidóze. Může postihnout velké okrsky kůže. Léčba spočívá v aplikaci lokálních antibakteriálních látek a některých antimykotik.
(gpl)
Zdroj: Bonifaz A., Rojas R., Tirado-Sánchéz A. et al. Superficial mycoses associated with diaper dermatitis. Mycopathologia 2016; 181 (9−10): 671−679, doi: 10.1007/s11046-016-0020-9.
