Plenková dermatitida a její sekundární mykotické infekce

5. 12. 2016

Jako plenková dermatitida se označuje postižení kůže perianální a perineální oblasti, které často postihuje novorozence a malé děti. Déletrvající stav bývá často komplikován sekundární mykotickou infekcí, kterou je nutno včas rozpoznat a správně léčit.

Nekomplikovaná forma

Plenková dermatitida vzniká na podkladě kombinace mechanického tření a přítomnosti stolice a moči s následným vzestupem pH a přítomností enzymů – lipáz a proteáz. Nejvyšší incidence je u dětí mezi 9. a 12. měsícem života. Většina případů samovolně odezní do několika dnů, u stavů trvajících déle než 3 dny je větší pravděpodobnost komplikací a vzniku sekundární infekce.

Léčba nekomplikované dermatitidy spočívá v častější výměně plenek, používání bariérových krémů s obsahem oxidu zinečnatého, vazelíny, oleje z tresčích jater a lanolinu. V případě výrazného zarudnutí a podráždění nereagujícího na inertní léčbu je možno krátkodobě nasadit lokální kortikoidy (především hydrokortison).

Sekundární kandidová infekce

Až u 80 % případů je nejběžnějším původcem sekundární infekce Candida albicans. Stanovení správné a přesné diagnózy je důležité pro včasné nasazení lokální antimykotické léčby. Nekomplikovaná iritační dermatitida se projevuje zarudnutím, mírnou macerací a otokem, zatímco pro kandidovou infekci je charakteristické zarudnutí s šupinatými ložisky, macerace, otok, ojedinělé papuly či pustuly.

U sekundární kandidové infekce je třeba zvolit lokální antimykotickou léčbu. Stále nejpoužívanější účinnou látkou je nystatin. Pokud se stav nelepší po 1−3 dnech aplikace nystatinu, jsou lékem volby azolová antimykotika (klotrimazol, mikonazol, ketokonazol a bifonazol). Účinným lokálním antimykotikem je i ciklopirox.

Další původci infekcí

Méně častou sekundární infekci mohou vyvolat dermatofyty, nejčastějším původcem je Epidermophyton floccosum. Léčba je obdobná jako u kandidózy, jen s výjimkou použití nystatinu, který v tomto případě není účinný.

Ke zhoršení projevů kožních chorob v plenkové oblasti mohou přispět některé druhy rodu Malassezia. Tato komplikace bývá častěji popisována u seboroické dermatitidy, atopické dermatitidy a inverzní psoriázy. Při infekci tímto původcem dochází k aktivaci komplementu a nárůstu protilátek IgE, proto je zde doporučena doplňková léčba. Z lokálních antimykotik jsou nejúčinnější ketokonazol, ciklopirox a sertakonazol.

Erythrasma představuje pseudomykózu. Je způsobena infekcí Corynebacterium minutissimum a má klinické projevy podobné kandidóze. Může postihnout velké okrsky kůže. Léčba spočívá v aplikaci lokálních antibakteriálních látek a některých antimykotik. 

(gpl)

Zdroj: Bonifaz A., Rojas R., Tirado-Sánchéz A. et al. Superficial mycoses associated with diaper dermatitis. Mycopathologia 2016; 181 (9−10): 671−679, doi: 10.1007/s11046-016-0020-9.



Štítky
Dermatologie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se