Dekubity zásadním způsobem ovlivňují kvalitu života pacientů a jejich léčba je dlouhodobě sledovaným tématem na mnoha úrovních. Přestože existují různé metody, jak o dekubity pečovat, řadu proleženin se nedaří léčit a stávají se z nich chronické rány.
Jedním z možných řešení těchto komplikovaných stavů se zdá být místní léčba kyslíkem, na jejíž přínos se zaměřilo nedávno provedené klinické hodnocení menšího rozsahu. Právě nedostatečný přísun kyslíku se totiž považuje za hlavní překážku úspěšného hojení ran. Aplikace hemoglobinu, který je schopen vázat a uvolňovat kyslík, je obzvlášť účinná, jelikož se díky spreji rozptýlí v exsudátu, naváže kyslík z okolního vzduchu a transportuje ho až do spodiny rány. Díky tomu se do buněk dostane větší množství kyslíku a rána se lépe a rychleji hojí.
Cílem hodnocení bylo posoudit vliv místní léčby kyslíkem na velikost rány. Používal se sprej obsahující čistý hemoglobin ve vodním roztoku, který se aplikoval na ránu minimálně 1× za 3 dny. Obecně by aplikace měla probíhat 1× za 1−3 dny dle stadia rány. Výsledkem byla redukce velikosti rány u 17 z 18 sledovaných pacientů s dekubity a u všech 18 bylo po 4 týdnech zaznamenáno zlepšení stavu rány.
Výsledky topické oxygenoterapie po 3 měsících u 11 pacientů pokračujících v léčbě ukazují, že 9 z 11 ran se zahojilo. Dvě další se zmenšily, a to z původních 30 cm2 na 7 cm2 a z 6 cm2 na 4 cm2. Deset pacientů udávalo před zahájením léčby hemoglobinovým sprejem bolesti v místě dekubitu a 9 z nich bylo do 8 týdnů od zahájení aplikace bez bolestí.
Relevantnost výsledků, tedy 82% úspěšnost v hojení ran, podporuje i fakt, že pacientům se během topické oxygenoterapie dostávalo shodné ošetřovatelské péče jako před jejím zahájením. Výsledky tedy nebyly ovlivněny jinými faktory a lze je připisovat právě účinkům hemoglobinového spreje.
Výhodou této metody léčby byla také jednoduchá aplikace spreje, která nevyžaduje žádné školení a může být prováděna v jakémkoliv typu zdravotnického zařízení. Topická léčba hemoglobinem ukazuje, že má potenciál urychlit a zlepšit hojení dekubitů.
(pak)
Zdroje:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
