Varixy dolních končetin jsou na počátku vnímány spíše jako kosmetický defekt, ale v pokročilejším stadiu jsou často spojené se záněty a chronickými poruchami žilního systému. Proto je potřebná jejich prevence a adekvátní léčba. Kompresivní léčba a částečně i farmakoterapie varixů může v časných stadiích zlepšit subjektivní potíže pacientů a zabránit rozvoji klinických projevů žilní insuficience. Zároveň se tím oddaluje potřeba chirurgické intervence.
V počátečním stadiu se většinou vyskytují metličkové varixy, i když existuje skupina pacientů, kteří mají od začátku onemocnění jen kmenové varikózní konvoluty. V případě metličkových varixů jde hlavně o estetický problém, byť se může vyskytovat i bolestivost, zejména u žen v době menstruace. Ale již v tomto stadiu je potřeba začít s prevencí. Důležitou roli hraje změna životosprávy a režimová opatření. Je třeba zabezpečit dostatek vitaminů C, E, A, D a rutinu ve stravě, omezit kouření a dlouhé stání nebo sezení. Prospěšný je dostatek přirozeného pohybu (vhodná je zejména chůze). Ze sportů se doporučuje plavání, jízda na kole, nordic walking nebo bruslení. Již v tomto stadiu je vhodné začít s kompresivní léčbou a farmakoterapií.
Farmakoterapie hraje ve srovnání s režimovými opatřeními a kompresivní léčbou spíše doplňkovou, avšak i tak důležitou roli. Pacientům přináší subjektivní úlevu a zmírnění případných otoků dolních končetin.
Používají se přípravky na bázi heparinu a jemu příbuzných látek — heparinoidů — ve formě gelu či masti, případně i spreje. Jejich užití je vhodné v počáteční fázi onemocnění, ale i po sklerotizaci nebo chirurgické léčbě varixů. Lze je použít také k léčbě lokálních edémů a hematomů.
Heparin zvyšuje aktivitu antitrombinu, který inhibuje aktivitu plazmatických koagulačních faktorů, čímž zabraňuje vzniku trombů v mikrocirkulaci. Zároveň inhibuje adhezi trombocytů na poškozený endotel a podporuje jeho obnovu. Navíc má lokální protizánětlivé účinky. Průnik heparinu kůží záleží na jeho dávce (minimálně 30 IU/g).
Na postižená místa se přípravky na bázi heparinu a heparinoidů aplikují několikrát denně, v tenké vrstvě a jemnou masáží. K zvýšení účinku je vhodné kombinovat jejich nanášení s kompresivní terapií.
Názor na efekt léků z těchto skupin není jednotný. Mezi hlavní mechanismy jejich účinku patří zvýšení žilního tonu, potlačení aktivity leukocytů a jejich adherence na stěnu kapilár, omezení produkce zánětlivých mediátorů, snížení fragility kapilár a viskozity krve. Většina z nich patří k flavonoidům, mohou být přírodní, semisyntetické nebo syntetické.
Na trhu jsou i přípravky neregistrované jako léčivé látky. Patří mezi ně například výživové doplňky a masti s obsahem kaštanu koňského. Jejich efekt zpravidla není podložen žádnou rozsáhlejší studií.
Farmakoterapie s použitím volně prodejných léků je vhodná především v počátečních stadiích onemocnění žilního systému dolních končetin. Hepariny či heparinoidy a ostatní venofarmaka zmenšují hlavně subjektivní obtíže, mírní sklon k otokům a mohou zlepšit vzhled kůže. Je však potřebné je kombinovat s režimovými opatřeními a kompresivní léčbou.
(norg)
Zdroje:
1. Staško J., Bartošová L., Chudý P., Kubisz P. Možnosti využitia voľnopredajných liekov pri ochoreniach žilového systému. Via practica 2007; 4 (4): 178–181.
2. Lacina L., Kodet O., Mitáš P., Štork J. Chronická venózní insuficience a její léčba. Praktické lékárenství 2011; 7 (4): 160–165.
