Acne vulgaris představuje jedno z nejčastějších kožních onemocnění, se kterými se pediatr v běžné praxi setkává. V následujícím stručném přehledu se budu postupně věnovat diferenciální diagnostice, mezioborové spolupráci, psychosomatickým aspektům a léčbě této choroby.

Metaanalýza 10 randomizovaných studií zjišťovala, zda je časná intervence v počáteční fázi psychózy u pacientů se schizofrenií spojená s lepšími výsledky než obvyklá péče.

Účinnost perorálního montelukastu v léčbě chronického astmatu je dobře známá. Montelukast se však osvědčil i jako doplňková terapie nedostatečně kontrolovaného astmatu při samotné léčbě inhalačními kortikosteroidy (ICS).

Podávání probiotických kmenů je dnes považováno za moderní, finančně nenáročnou a bezpečnou metodu léčby. Základním předpokladem účinku probiotika je odolnost vůči kyselému prostředí, která mu umožňuje proniknout do tlustého střeva na místo svého působení. Překážku v podobě žaludeční kyseliny a žlučových kyselin lze překonat buď selekcí odolných kmenů, nebo technologickou úpravou lékové formy nebo samotných probiotických kmenů.

Nadměrná exsudace z rány může vést ke zpomalenému hojení, poškození kůže v okolí rány nebo k protečení/podtečení zvoleného krytí. Krytí Zetuvit Plus Silicone Border s vysokou absorpční a retenční kapacitou nabízí jistotu při léčbě chronických i akutních ran a vysoký komfort pro pacienta.

Evropská společnost pro klinickou onkologii (ESMO) zveřejnila edukativní přehled faktů o ALK a jejím testování u nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC).

U pacientů s atopickou dermatitidou (AD) je častá senzibilizace na alergeny roztočů domácího prachu. Účinnou doplňkovou terapii podle údajů ze studií představuje subkutánní imunoterapie (SCIT). Níže prezentovaná klinická studie zkoumala jako jedna z mála účinnost imunoterapie sublingvální (SLIT) s obsahem extraktu z roztočů Dermatophagoides pteronyssinus.

Přínos fixních kombinací pro adherenci k léčbě hypertenze je dobře doložen. Níže citovaná italská studie hodnotila vliv převedení léčby z fixní dvojkombinace perindopril/indapamid a amlodipinu na fixní trojkombinaci stejných účinných látek v reálné praxi.

Tato studie srovnává účinnost kontrolované ovariální stimulace vyvolané nízkými dávkami lidského menopauzálního gonadotropinu (hMG) oproti aplikaci klomifen-citrátu u párů s neobjasněnou příčinou infertility, u poruch mužské plodnosti či u žen s mírným stupněm endometriózy.

Arteriální hypertenze je významným prediktorem řady závažných kardiovaskulárních (KV) onemocnění –⁠ především ischemické choroby srdeční, poruch srdečního rytmu nebo srdečního selhání. Jedním z nejčastějších důvodů je, že i přes nasazenou terapii není dosahováno cílových hodnot krevního tlaku. Důsledkem je pak mimo jiné rostoucí incidence srdečního selhání. V příštích 25 letech přitom v Česku dojde ke skokovému zestárnutí populace, což s sebou ponese i další nárůst KV onemocnění u dnešních hypertoniků, kterých je již dnes přes 2 miliony a 40 % z nich je mladších 65 let.

„Nejdřív kost vybudujme a pak ji udržme,“ si jako take home message bezesporu zapamatoval každý, kdo sledoval sdělení doc. MUDr. Ludmily Brunerové, Ph.D., z Interní kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady na sympoziu společnosti Amgen v rámci XXVI. mezinárodního kongresu českých a slovenských osteologů v Olomouci. A proč jde o tak klíčové sdělení? Jednoduše totiž odpovídá na otázku, proč by u rizikových pacientek s osteoporózou po prodělané fraktuře měl být první volbou romosozumab: Představuje totiž cestu jak nárůst kostní hmoty při následné antiresorpční terapii nejen udržet, ale dokonce zvýšit. Záznam přednášky nabízí vedle přiblížení specifického mechanismu působení tohoto léčiva rovněž shrnutí výsledků recentních studií −⁠ konkrétně jak si tato modalita vedla v porovnání s aktivními komparátory, zejména s ohledem na kostní denzitu a riziko další fraktury.

Kardiovaskulární (KV) komplikace se u osob s diabetem mellitem (DM) vyskytují 3–5× častěji než u nediabetiků. (De)kompenzace diabetu ovlivňuje hladiny lipidů. Dostatečná kompenzace dyslipidémie je tedy zásadním prvkem zlepšení prognózy nemocných s DM.

Vysoký krevní tlak (TK) je nejčastější komorbiditou u jedinců s diabetem mellitem 2. typu (DM2). Současný výskyt obou onemocnění zvyšuje kardiovaskulární (KV) riziko pacientů, přičemž hypertenze patří mezi nejsnáze modifikovatelné KV rizikové faktory. Její léčba má ovšem u pacientů s DM2 svá specifika, která se vyvíjejí s novými poznatky i rozšiřujícím se portfoliem dostupné terapie DM2, KV a renálních onemocnění. Na aktuální pohled na tuto problematiku jsme se zeptali přednosty Geriatrické interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze prof. MUDr. Milana Kvapila, CSc., MBA.