Preskripce antibiotik z důvodu akutních respiračních infekcí se značně liší napříč Evropou. V některých zemích již lékaři pochopili, že je z valné většiny zbytečná, jinde k tomuto zjištění teprve spějí.
Akutní virové respirační infekce, jako nachlazení nebo akutní bronchitida, jsou velmi časté. Velká část těchto onemocnění je však spojena s výskytem symptomů, kvůli kterým je lze jen těžko odlišit od bakteriální pneumonie. Je proto nezbytné provést důsledné klinické vyšetření a zvolit adekvátní léčbu. Bakteriální infekce jsou charakteristické i dalšími příznaky, jako jsou tachykardie a v případě pneumonie rovněž zvýšená dechová frekvence a abnormální poslech hrudníku. Diagnóza je často nejistá, a proto je v případě pochyb třeba provést skiagram hrudníku.
Důvodem, proč je kladen důraz na rozlišení virové bronchitidy od bakteriální pneumonie, je zbytečná preskripce antibiotik u virových onemocnění. Antibiotika nezvyšují kvalitu života nemocných ani nezkracují dobu léčení. Jejich užívání je spojeno s nezanedbatelnými nežádoucími účinky, které jsou zvláště alarmující, uvědomíme-li si, že je nevyvažuje žádný benefit. Navíc je neadekvátní preskripce antibiotik hlavním důvodem zhoršování celosvětového problému, kterým je bakteriální rezistence. Což není jen teoretický problém, ale závažná situace týkající se Evropy i celého světa. Nezvyšovat bakteriální rezistenci je proto zcela zásadní a je nutné, aby pacient i lékař pochopili, že u virových infekcí je správnou volbou léčba symptomatická.
Zde nastupuje potřeba dobrých komunikačních schopností lékaře, aby pacienta vhodným způsobem informoval o dostupné léčbě a poskytl mu reálnou prognózu ohledně trvání onemocnění. Pro záchyt případných bakteriálních komplikací je důležité, aby si lékař vyžádal zpětnou vazbu pacienta, například aby mu pacient telefonicky nahlásil, jak se mu daří, a to především pokud se jeho stav zhorší. V tom případě může lékař pacienta cíleně vyšetřit kvůli zjištění komplikací a případně zahájit antibiotickou terapii, pokud bude namístě.
U některých pacientů lze ke zmírnění symptomů doporučit fytoterapii. Moderní bylinné přípravky poskytují úlevu od příznaků virových onemocnění a zvyšují kvalitu života nemocného, aniž by ovlivňovaly mikrobiální rezistenci. Z těchto přípravků je možné zmínit například extrakt z kořene Pelargonium sidoides EPs® 7630 (Kaloba®).
(pez)
Zdroj: Tarr P. Viral respiratory infections. Situation mostly harmless – antibiotics mostly useless. European Respiratory Society (ERS) International Congress, Amsterdam, September 2015; satellite symposium „Beyond Current Respiratory Tract Infection (RTI) Treatments: New Pathways to Recovery“.
