Americká studie u 663 hospitalizovaných pacientů závislých na opioidech ukázala, že zahájení substituční léčby buprenorfinem a napojení na ambulantní substituční léčbu po propuštění z nemocnice pomáhá zapojit do substituční léčby i pacienty, kteří substituční léčbu nežádají, a vede ke snížení zneužívání opioidů během 6 měsíců po propuštění z nemocnice.
Substituční léčba buprenorfinem prokázala účinnost u osob závislých na opioidech, kteří tuto léčbu žádají. Autoři se pomocí randomizované klinické studie pokusili zjistit, zda zahájení podávání buprenorfinu během hospitalizace a napojení na pokračující ambulantní léčbu po propuštění zvýší podíl osob, kteří ambulantní substituční léčbu začnou užívat, zlepší míru setrvání v substituční léčbě a sníží ilegální zneužívání opioidů v období půl roku po ukončení hospitalizace.
Od srpna 2009 do října 2012 bylo identifikováno 663 hospitalizovaných pacientů závislých na opioidech. Z nich 294 splňovalo kritéria pro zařazení a 145 souhlasilo s účastí ve studii. Ze 139 pacientů, kteří dokončili vstupní pohovor, bylo 67 zařazeno do režimu detoxikace a 72 do režimu zahrnujícího zahájení substituční léčby buprenorfinem a stabilizaci dávky za hospitalizace a převedení pacienta na ambulantní udržovací léčbu buprenorfinem, která probíhala v ambulantní části nemocnice. Hodnoceno bylo setrvání v léčbě po 1, 3 a 6 měsících podle zdravotní dokumentace a zneužívání opioidů v posledních 30 dnech při kontrole po 6 měsících podle sdělení pacienta.
Výsledky ukázaly, že pacienti s řízenou návazností na ambulantní substituční léčbu zahájili tuto léčbu častěji než skupina s detoxikačním režimem (72,2 % vs. 11,9 %, p < 0,001). Po 6 měsících užívalo buprenorfin nadále 16,7 % pacientů s řízenou návazností léčby, ale jen 3,0 % pacientů po detoxifikačním režimu (p = 0,007). Pacienti ze skupiny s řízenou návazností ambulantní substituční léčby také méně často uváděli zneužívání opioidů v posledních 30 dnech (poměr incidence dle analýzy ITT 0,60, p < 0,01).
(zza)
Zdroj: Liebschutz J. M., Crooks D., Herman D., et al. Buprenorphine treatment for hospitalized, opioid-dependent patients: a randomized clinical trial. JAMA Intern Med. 2014 Aug 1; 174 (8): 1369–76; doi: 10.1001/jamainternmed.2014.2556.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
