Pacienti na substituční léčbě buprenorfinem nebo metadonem mají dobré šance k vyléčení hepatitidy C. Výsledky přednesli francouzští vědci na jedné z konferencí věnovaných léčbě jaterních onemocnění.
Pacienti na substituční léčbě buprenorfinem nebo metadonem mají dobré šance k vyléčení hepatitidy C. Výsledky přednesli francouzští vědci na jedné z konferencí věnovaných léčbě jaterních onemocnění.
Ve studii byli prospektivně sledováni pacienti trpící hepatitidou C. Autoři sledovali léčbu hepatitidy peginterferonem alfa 2b (PEG-INF 2b) vždy po třech měsících během léčby a šest měsíců po jejím ukončení. Ve studii byla zjišťována virologická odpověď, adherence k léčbě a kvalita života.
Celkem bylo sledováno 2 001 pacientů nad 18 let, u kterých byla zahájena léčba PEG-INF 2b v dávce 1,5 mikrogramu na kilogram a týden samostatně nebo v kombinaci s ribavirinem (800–1 200 mg denně v závislosti na tělesné hmotnosti). V souboru bylo zastoupeno 72 pacientů užívajících metadon a 137 pacientů, kteří užívali buprenorfin. Pouze 35 pacientů bylo aktivními uživateli drog. Ostatní pacienti patřili do skupiny s historií užívání drog (578 pacientů) a do skupiny, která nikdy drogy neužívala (1 038 pacientů).
Vědci zjistili, že všechny sledované skupiny pacientů měly podobnou šanci na vyléčení. Především adherence k léčbě vyšší než 80 % byla patrná u více než 70 % pacientů ve všech skupinách. Ve skupině pacientů užívajících drogy nebo substituční léčbu navíc bylo zastoupeno nejméně pacientů neodpovídajících na léčbu (28,3 % pacientů), v ostatních skupinách byl tento podíl o téměř 10 % vyšší. Kvalita života se během léčby snižovala u všech skupin, ale ve skupině pacientů užívajících drogy nebo substituční léčbu bylo snížení opět jen minimální. Kontrola po 6 měsících od ukončení léčby u těchto pacientů ukázala nejvyšší zlepšení kvality života ze všech skupin.
Jak je vidět z výsledků, pacienti užívající substituční léčbu i pacienti aktivně užívající drogy mají velkou šanci na uspokojivý průběh léčby – jen minimální podíl jich na léčbu neodpovídá. Navíc se významně zvyšuje kvalita jejich života po léčbě.
(mili)
Zdroj: P. Melin, J.-P. Lang, D. Ouzan, and others. Impact of the Drug Use and Substitution Treatments on the Antiviral Treatment of Chronic Hepatitis C: Analysis of Adherence, Virological Response and Quality of Life. 44th Annual Meeting of the European Association for the Study of the Liver (EASL 2009). Copenhagen, Denmark. April 22nd–26th 2009.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
