Začneme vážněji…
Na 1 den připadá průměrně 0,26 % sebevražd vykonaných za celý rok. Autoři recentně publikované práce v této souvislosti zkoumali podíl počtu sebevražd během vybraných svátků, a to na základě 28 studií vyhledaných v hlavních elektronických databázích, jež zahrnovaly bezmála 2,2 milionu jedinců.
Mimo jiné zjistili, že na Boží hod (25. 12.) připadalo 0,24 % z celoročního počtu sebevražd, což znamená o 17 % méně (relativní riziko [RR] 0,83; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,72–0,96). Naopak na Nový rok (1. 1.) to bylo 0,39 %, což je v porovnání s celoročním průměrem významně vyšší, a to o 33 % (RR 1,33; 95% CI 1,06–1,65). Nižší podíl sebevražd na Boží hod a vyšší na Nový rok byl zjištěn ve všech sledovaných zemích.
Zdroj: Yeh T. C., Hsu T. W., Kao Y. C. et al. Suicide risk on Christmas Eve, Christmas Day, New Year's Day, and Valentine's Day: a systematic review and meta-analysis. Front Public Health 2025 Sep 30; 13 : 1668476, doi: 10.3389/fpubh.2025.1668476.
… a dále už jen s úsměvem
Lékaři a sestry musejí ve své práci často odkládat návštěvu toalety. Na anesteziologickém oddělení univerzitní nemocnice Nordsjællands byla prověřována hypotéza stran větší kapacity močového měchýře (MM) zdravotníků. Během vánočního večírku autoři citované práce měřili u lékařů a sester pomocí ultrasonografie objem močového měchýře před vyprázdněním odloženým na krajní snesitelnou mez. Hodnoty posuzovali jako souvislou proměnnou a porovnávali je s populačními daty z literatury s využitím mnohočetné lineární regrese.
Z 60 měření byla průměrná kapacita MM 644 ml (směrodatná odchylka [SD] ±248 ml). Při porovnání s obecnou populací nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,55). Ovšem po vyřazení jedinců s funkční kapacitou < 400 ml byla u zdravotníků zjištěna významně větší kapacita MM. Porovnání v rámci vyšetřovaného souboru ukázalo větší kapacitu MM u mužů než u žen a u lékařů oproti sestrám. Hlavní limitací studie jsou chybějící data o komorbiditách účastníků.
Zdroj: Lyngby K. G., Bentin J. M. Juleartikel: En blære’t anæstesiologisk julefrokost [Christmas article: Maximum bladder capacity at an anesthesiology department’s Christmas party]. Ugeskr Laeger 2024 Dec 9; 186 (50): V20245, doi: 10.61409/V20245.
Radost z vánočního dárku nepřináší jen jeho obsah, ale i prezentace. Dánští autoři si dali práci a provedli randomizovanou placebem kontrolovanou zkříženou studii, která ukázala, jak ideálně zabalit vánoční dárek. Jejími účastníky bylo 31 dospělých ve věku 21–66 let, z nichž každý hodnotil 27 různě zabalených vánočních dárků. Radost „obdarovaných“ byla hodnocena pomocí vánočně modifikované Wongovy−Bakerovy škály na stupnici 0–10. V porovnání s průměrným dárkem stoupla radost, když byl dárek zabalen ve zlatém papíru (+4,48 bodu), měl mašli (+1,81 bodu), byl měkký (+1,90 bodu) a zvonivě chrastil (+2,61 bodu). Větší radost přinášely dárky velké (+3,55 bodu) a těžké (+3,48 bodu) a úplně nejvíce účastníky studie potěšily dárky opatřené kartičkou s dojemným textem.
Optimálně zabalený dárek je tedy velký, těžký, měkký, ve zlatém papíře s mašlí a s osobním přáním. Kritéria nákladové efektivity by měl splnit i malý dárek s dlouhým dojemným vzkazem.
Zdroj: Gildberg V. A., Wullum L., Bentin J. M. Juleartikel: Den ideelle julegave – et randomiseret crossover-studie [Christmas article: The ideal Christmas gift – a randomised crossover study]. Ugeskr Laeger 2025 Dec 8; 187 (50): V20252, doi: 10.61409/V20252.
Přijmout vánoční dárek od pacienta může být etický problém. A odmítnutí je ještě horší. Francouzští autoři proto provedli multicentrickou prospektivní studii a zkoumali, jací lékaři jsou nejčastěji vystaveni hrozbě vánočních dárků od svých pacientů. Zúčastnilo se jí 655 lékařů 21 specializací z veřejných i soukromých nemocnic a privátních praxí ve 20 francouzských městech.
Alespoň 1 dárek dostalo 70 % z nich. S větší pravděpodobností vánočního dárku od ≥ 1 pacienta bylo spojené působení na stejném pracovišti po dobu > 10 let, časté přijímání pacientů v rámci přesčasů (o > 30 minut) po skončení běžné pracovní doby a osobnost lékaře typu „objevitel“ vycházející ze 16 osobnostních typů na základě MBTI (Myers−Briggs Type Indicator; jde o typy „sledující“ a „hledající“, známé svou spontánností, vynalézavostí a flexibilitou − typ osobnosti lze zjistit po vyplnění testu na webu: www.16personalities.com/cs/osobnostni-typy).
Rada autorů, jak se vyhnout vánočním dárkům od pacientů, tedy zní: Nezůstávejte na jednom pracovišti déle než 5 let, přijímejte pacienty na čas, nikoliv po pracovní době a snažte se být racionální a nestranní (osobnostní typ „analytik“).
Zdroj: Richier Q., Fey D., Kelly M. K. et al. How to avoid gifts from your patients after the Christmas holidays? Rev Med Interne 2024 Dec; 45 (12): 744−749, doi: 10.1016/j.revmed.2024.11.015.
Pocit, že Vánoce jsou každý rok zase o něco dřív, je běžný jev. Autoři níže citované studie sledovali prevalenci tohoto zkresleného vnímání času a faktory podílející se na jeho vzniku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 789 jedinců ve věku 18–80 let (z toho 32 % žen) z Velké Británie a z Iráku.
76 % britských účastníků souhlasilo, že Vánoce jsou každý rok o něco dřív. Výskyt tohoto pocitu koreloval se zhoršováním paměťových funkcí, větší pozorností věnovanou času, větším potěšením z Vánoc, vyšší kvalitou společenského života, nižším věkem a nižší psychickou kvalitou života. Podobné výsledky byly zjištěny i u iráckých účastníků vzhledem k ramadánu. 70 % mělo pocit, že je ramadán každý rok dříve. Faktory spojené s tímto pocitem zahrnovaly větší potěšení ze svátků, větší pozornost věnovanou času, mladší věk, poruchy paměťových funkcí a nižší kvalitu života (fyzickou, psychickou a environmentální).
Výsledky jsou tedy podobné v rámci různých kultur a vyvracejí názor, že pocit rychleji ubíhajícího času je dán věkem (> 55 let).
Zdroj: Ogden R., Alatrany S. S. J., Flaiyah A. M. et al. Distortions to the passage of time for annual events: exploring why Christmas and Ramadan feel like they come around more quickly each year. PLoS One 2024; 19 (7): e0304660, doi: 10.1371/journal.pone.0304660.
(zza)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
