Nedávno provedená americká studie přinesla nová zjištění týkající se drogových závislostí. GLT1, transportní protein glutamátu v mozku, podle ní hraje významnou roli v mechanismu vzniku bažení po kokainu.
Studie publikovaná v medicínském časopise The Journal of Neuroscience odhalila spojitost mezi po odnětí kokainu vzniklým poklesem produkce GLT1 v nucleus accumbens, označovaném také jako „centrum odměny“, a zintenzivněním abstinenčních příznaků u laboratorních myší závislých na kokainu. Pokud je ale pokusným zvířatům podáván ceftriaxon, antibiotikum z řady cefalosporinů užívané například při léčbě meningitidy, tvorba GLT1 ve jmenované oblasti mozku během abstinence naopak vzrůstá a současně klesá intenzita bažení po návykové látce.
Craving po návykové látce závisí podle autora studie profesora George Rebeca na uvolňování neurotransmiteru glutamátu v mozku. To je vyvoláno působením podnětů asociovaných s užíváním drog, a to i přesto, že droga samotná nemusí být v tu chvíli k dispozici. Abstinující laboratorní myši vykazovaly craving při vystavení podnětům dříve spojeným s podáním drogy. Po podání ceftriaxonu však u nich k rozvoji bažení následovaného hledáním kokainu nedošlo.
Zda je mechanismus snížení produkce GLT1 zapříčiněný předchozí opakovanou expozicí kokainu, který při nedostatku drogy vede ke cravingu, obdobný pro další návykové látky, dosud není zcela zřejmé. Zdá se však, že ceftriaxon svým působením na množství tohoto transportního proteinu a následně také hladinu glutamátu tlumí bažení rovněž u alkoholové závislosti, alespoň tedy u laboratorních myší.
Úkolem dalšího zkoumání je mimo jiné ověřit, jestli je aplikace ceftriaxonu účinná v prevenci relapsu užívání kokainu či jiných drog u lidí, jak dlouho tento efekt trvá a zda tlumí rovněž bažení vyvolané stresem či přímou expozicí návykové látce.
(veri)
Zdroj: Fischer K. D., Houston A. C. W., Rebec G. W. Role of the Major Glutamate Transporter GLT1 in Nucleus Accumbens Core Versus Shell in Cue-Induced Cocaine-Seeking Behavior. Journal of Neuroscience 2013; 33 (22): 9319; doi: 10.1523/JNEUROSCI.3278-12.2013
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
