Proč jsou mukolytika užitečná u pacientů s CHOPN?
Součástí klinického obrazu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) bývá hypersekrece hlenu v dýchacích cestách a jeho narušená clearance, což má za následek chronický produktivní kašel. Produkce hlenů vyžaduje řešení, stejně jako dušnost a kašel. Co však vlastně lze očekávat od mukolytické léčby?
3 fenotypy CHOPN se zvýšenou tvorbou hlenu
Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS) již před více než 10 lety stanovila fenotypové charakteristiky 6 základních typů CHOPN, pro které doporučuje individuální léčbu. Významnou součástí symptomů 3 z nich je zvýšená hlenotvorba. Jedná se o bronchitický fenotyp, fenotyp frekventních exacerbací a fenotyp překryvu CHOPN a bronchiektázií. Racionální součástí léčby by tedy mělo být používání mukomodulačních nebo mukoaktivních léčiv, někdy souhrnně nazývaných mukolytika.
Potlačení i prevence výskytu exacerbací
Schválenými mukolytiky v této indikaci jsou erdostein, karbocystein a N-acetylcystein (NAC). Ideálními aspiranty na tuto léčbu jsou podle recentních údajů pacienti se středně těžkou CHOPN (FEV1 50–79 %). Pravidelné užívání mukolytik je zakotveno také v oficiálních doporučeních GOLD, jež uvádějí, že u osob s CHOPN, které nejsou léčeny inhalačními kortikosteroidy (IKS), mohou mukolytika snižovat výskyt exacerbací a mírně zlepšovat zdravotní stav.
Jediné mukolytikum vhodné do kombinace s IKS
Podle znění zmíněných doporučených postupů může erdostein jako jediný z jmenované trojice léčiv signifikantně ovlivnit výskyt exacerbací nezávisle na tom, zda nemocní souběžně užívají IKS. Toto konstatování je pro praxi důležité, protože doporučovaná paušální léčba CHOPN obsahuje prakticky vždy a u všech fenotypů kombinaci inhalačních bronchodilatancií, často zahrnující právě IKS.
Závažný dopad exacerbací
Velmi důležité je také zdůraznění prevence exacerbací. Jedním ze základních kamenů léčby CHOPN nadále zůstává, že exacerbace mají hluboký negativní vliv na průběh nemoci, protože vedou k urychlení poklesu plicních funkcí, zhoršení zdravotního stavu a zvýšení rizika hospitalizací i úmrtí, a mají také významný dopad na zdravotní systém.
Mezinárodní směrnice doporučují užívání perorálních mukolytik i ke snížení výskytu exacerbací CHOPN u pacientů se středně těžkou nebo těžkou obstrukcí dýchacích cest a exacerbacemi navzdory optimální inhalační terapii.
Pozor na antibiotika
Thiolová mukolytika působí také antioxidačně, protizánětlivě a antimikrobiálně, což může přispívat k jejich různorodému klinickému efektu. Navíc erdostein a NAC mohou zvyšovat účinnost některých tříd antibakteriálních léčiv. V praxi je nicméně nutné při souběžném podávání NAC a antibiotik upozornit pacienta na dodržení dvouhodinového odstupu.
(pez)
Zdroje:
1. Fabiánová J. Doporučení pro mukolytickou léčbu u pacientů s CHOPN – konsenzus odborníků. Farmakoterapie 2021; 1: 20–22. Kos S. Komentář ke studii. Farmakoterapie 2021; 1: 22.
2. Zatloukal J., Brat K., Neumannová K. et al. Chronic obstructive pulmonary disease – diagnosis and management of stable disease; a personalized approach to care, using the treatable traits concept based on clinical phenotypes. Position paper of the Czech Pneumological and Phthisiological Society. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 2020 Dec; 164 (4): 325−356, doi: 10.5507/bp.2020.056.
3. GOLD 2021 report. Dostupné na: https://goldcopd.org/2021-gold-reports
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
