Léčba kašle v ordinaci praktického lékaře byla jedním z témat prezentovaných na XXXVII. Výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která se uskutečnila v listopadu 2018. O příčinách a léčbě kašle hovořil doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D., z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.
Léčba akutního kašle spadá do kompetence praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost, kteří se této problematice věnují v úhrnu častěji než specialisté. Chronický kašel, tedy kašel trvající déle než 8 týdnů, je naopak vhodné řešit ve spolupráci s pneumologem či alergologem.
Zásadním krokem v diagnostice kašle je správné určení jeho charakteru a volba vhodného léčebného režimu. Vlhký produktivní kašel s obtížným vykašláváním obvykle vyžaduje podávání expektorans. Do této farmakoterapeutické skupiny patří například erdostein – expektorans, mukolytikum a bronchoprotektivum, které podporuje rozpouštění hlenů a urychluje průběh nemoci při léčbě akutních onemocnění horních i dolních cest dýchacích. Protizánětlivý účinek erdosteinu se projevuje snížením tvorby některých prozánětlivých cytokinů (IL-6, IL-8).
Kauzální léčba suchého a dráždivého kašle závisí na jeho etiologii i míře omezení, jež pacientovi přináší. Kašel může přetrvávat i po odeznění akutního infektu a označuje se jako postinfekční.
Diagnostika chronického kašle u dospělých pacientů, kteří mají negativní skiagram hrudníku a normální hodnoty spirometrie, může být nesnadná právě kvůli různorodé etiologii. Mimo jiné mohou být příčinou astma, gastroezofageální reflux nebo nežádoucí účinky užívání inhibitorů ACE ale i dřívější atypické infekční virové či bakteriální onemocnění.
Zásadní význam při léčbě má pečlivá anamnéza, pozornost věnovaná případným souběžným alergickým projevům, jako je konjunktivitida, a dále stanovení hodnoty CRP. Specialista může navíc posoudit změny plicních funkcí pomocí spirometrie nebo doplnit vyšetření o kožní prick testy. Pomocné vyšetření, kterým se stanovuje hodnota oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu, může potvrdit eozinofilní zánět dolních cest dýchacích, jenž je typický pro alergické astma.
Negativní výsledky všech vyšetření mohou značit, že pacient trpí psychogenním kašlem, který se týká přibližně 3 % osob postižených chronickým kašlem.
(pak)
Zdroje:
1. Šimůnková M. Kašel a jeho léčba v ordinaci praktického lékaře. Remedia 2018; 6 : 550–551.
2. SPC Erdomed. Dostupné na: www.sukl.cz
