Vliv proximální lokalizace Crohnovy nemoci na její další chování a potřebu chirurgického výkonu

Dle Montrealské klasifikace lokalizace Crohnovy nemoci (CD) zahrnuje  proximální nemoc jak postižení esofagogastroduodena (EGD), tak i postižení jejuna. V lednovém vydání American Journal of Gastroenterology byly publikovány výsledky studie, cílem které bylo určit vliv  proximální lokalizace (L4) na výsledné chování nemoci a potřebu  chirurgického zákroku. Dále se autoři pokusili určit, zda existuje  významná klinická heterogenita mezi onemocněním EGD a postižením jejuna.

Vyhledali tak pacienty s potvrzenou diagnózou CD a jasně určeným fenotypem. Přítomnost L4, L4-EGD, L4-jejunálního a non-L4 onemocnění (L1-ileální, L2-kolonické, L3-ileokolické) byla porovnávaná s demografickými údaji  včetně věku, rasy, etnicity, kouření, s výskytem IBD v rodině, věkem  v době diagnózy, dobou trvání nemoci, strikturující či penetrující  formou a potřebou chirurgického výkonu v důsledku CD.

Z celkového  počtu 2 105 pacientů s kompletními údaji týkajícími se lokalizace nemoci odpovídalo 346 pacientů typu L4 (175 L4-EGD, 115 L4 s postižením jejuna a 56 s postižením EGD i jejuna) a 321 mělo současně postižení L1–L3. Celkově mělo 1 759 pouze onemocnění typu L1–L3. Pacienti s L4 postižením byli oproti těm bez této lokalizace nemoci s větší pravděpodobností  mladší, nekuřáci, měli současné postižení ilea a vykazovali známky  strikturujícího onemocnění (p < 0,001). Z řad pacientů s L4 formou  bylo u těch s postižením jejuna oproti těm s postižením EGD nejméně s dvakrát větší pravděpodobností přítomné postižení ilea, strikturující  chování a chirurgický výkon (p < 0,001). Pozoruhodné bylo, že u pacientů s jejunální formou L4 došlo k rozvoji strikturujícího  onemocnění a potřebě chirurgického výkonu častěji než u těch bez  postižení jejuna, ale s postižením ilea (p < 0,001). Logistickou  regresí bylo prokázáno, že k rizikovým faktorům strikturujícího  onemocnění patřilo postižení ilea (vyjma proximální části), delší doba  trvání nemoci, postižení jejuna a vyšší věk v době stanovení diagnózy. K rizikovým faktorům potřeby četných chirurgických výkonů patřilo trvání nemoci, penetrující onemocnění a postižení jejuna s krátkou dobou od  stanovení diagnózy po první protektivní chirurgický výkon.

Postižení jejuna bylo tedy spojeno s vyšším rizikem strikturujícího onemocnění a potřeby četných chirurgických zákroků, než je tomu u postižení  esofagogastroduodena či ilea (vyjma proximální části). Daná zjištění  vybízí ke zrevidování stávající Montrealské klasifikace, a to za účelem  zohlednění samostatného hodnocení pro jejunální a gastroduodenální  onemocnění.

(mik)

Zdroj: Lazarev M. et al. Relationship  between proximal Crohn's disease location and disease behavior and  surgery: a cross-sectional study of the IBD Genetics Consortium. Am J  Gastroenterol.2013 Jan; 108 (1): 106–12; doi: 10.1038/ajg.2012.389.