KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Zdravá kůže s kyselou vrstvou stratum corneum je nezbytná pro udržení přirozené mikroflóry a pro snížení rizika bakteriálních a kvasinkových infekcí. pH kyselého pláště ovlivňují vnitřní faktory jako věk, genetické predispozice, kožní maz a vlhkost kůže, ale také vnější faktory jako různé dráždivé látky či krycí materiál. Další proměnnou, která vstupuje do hry u stomiků, je stomální netěsnost, při níž unikající tekutina a v ní obsažené enzymy prosakují na kůži, kde vytvářejí alkalické prostředí, narušují kyselý plášť a zvyšují riziko peristomálních kožních komplikací (PCS). Cílem moderních stomických pomůcek je proto snaha efektivně řešit tento přetrvávající problém, se kterým se pacienti se stomií potýkají.
Observační studie hodnotila klinický a ekonomický přínos používání stomických pomůcek s technologií využívající pufrování k udržení přirozeně kyselého pH pokožky s cílem posoudit vliv implementace systému stomické pH-pufrovací bariéry na zdraví peristomální kůže, bolestivost a spotřebu doplňkového sortimentu. Hodnocení dotazníkovou formou se zúčastnilo 440 zdravotníků z 11 zemí, a to před začleněním technologie pH-pufrovací bariéry do péče o stomii a po něm.
Hodnocení se skládalo z validovaného nástroje pro hodnocení zabarvení, eroze a nadměrného růstu tkání peristomální kůže (skóre DET), dále ze škály bolesti, stupnice spokojenosti a pravděpodobnosti doporučení produktu. Současně byly zaznamenány informace o využití doplňkového stomického sortimentu.
Průměrný věk sledované kohorty pacientů (n = 963) činil 63 let, 23,7 % z nich používalo pH-pufrovací bariéru již na začátku studie. Celkem 95 % respondentů podstoupilo kolostomii nebo ileostomii – průměrně před 22 měsíci, ovšem tři čtvrtiny žily se stomií méně než 12 měsíců. Nejčastějšími peristomálními kožními komplikacemi byly akutní iritační dermatitida (24,5 % pacientů), macerace kůže (12,3 %) a chronická iritační dermatitida (6,9 %).
Tab. Vstupní data pacientů
|
Charakteristika |
Hodnota |
|
Průměrný věk |
63 (16–96) let |
|
Délka života se stomií (n = 898) | |
|
průměr (SD) |
22,1 (63,1) měsíce; rozmezí 1–677,5 |
|
medián |
1,9 měsíce |
|
Typ stomie (n = 974) | |
|
kolostomie |
421 (43,2 %) |
|
ileostomie |
510 (52,4 %) |
|
urostomie |
33 (3,4 %) |
|
jiný typ |
10 (1,0 %) |
|
Rizikový faktor pro stav peristomální kůže (n = 931)* | |
|
žádný |
60,9 % |
|
chemoterapie |
14,6 % |
|
diabetes |
9,6 % |
|
kortikoidní léčba |
4,8 % |
|
renální selhání |
3,8 % |
|
radioterapie |
2,9 % |
|
jaterní selhání |
0,8 % |
|
jiný |
12,1 % |
|
Peristomální kožní komplikace* | |
|
žádné |
51,1 % |
|
akutní iritační dermatitida |
24,5 % |
|
macerace |
12,3 % |
|
chronická iritační dermatitida |
6,9 % |
|
citlivost na přípravek |
4,9 % |
|
granulom |
3,7 % |
|
mukokutánní separace |
3,4 % |
|
kožní kandidóza |
1,2 % |
|
folikulitida |
1,2 % |
|
trauma |
1,2 % |
|
pyoderma gangrenosum |
0,6 % |
|
jiné |
6,9 % |
Pozn.: SD − směrodatná odchylka; *pacienti mohli zvolit 1 i více možností.
Zlepšení bylo pozorované ve všech sledovaných parametrech: diskolorace, eroze, přerůstání tkání. Průměrné skóre poškození kůže (DET) se významně snížilo o 1,85 bodu. Největší zlepšení bylo zaznamenáno u pacientů s macerací a akutní iritační dermatitidou. Signifikantní snížení bolesti bylo zaznamenáno u 53,1 % pacientů, přičemž skóre bolesti kleslo o 1,8 bodu.
Podíl pacientů, kteří nepotřebovali žádné další stomické příslušenství, se relativně zvýšil o 40,2 % (ze 24,6 na 34,5 %). U poloviny účastníků (n = 52) užívajících lokální peristomální kožní léky byl zaznamenán pokles jejich používání.
Obr. 1 Změna skóre DET
Obr. 2 Změna skóre bolesti
Po vyhodnocení celkového stavu peristomální kůže byla populace stratifikována podle typu komplikací. Skóre DET bylo nižší u všech kožních komplikací; největší signifikantní pokles byl pozorovaný v subpopulaci s macerací kůže (o 3,9 bodu) a akutní iritační dermatitidou (o 3,5 bodu). Podobně také skóre peristomální bolesti kůže dosahovalo statisticky významné redukce u pacientů se všemi sledovanými peristomálními kožními komplikacemi, přičemž nejvyšší významné snížení bylo pozorované u akutní iritační dermatitidy (o 3,4 bodu), chronické iritační dermatitidy (o 2,2 bodu) a macerace (o 3,3 bodu).
Studie prokázala silnou korelaci mezi fyzickým poškozením kůže (DET) a pociťovanou bolestí.
Obr. 3 Změny skóre DET a skóre bolesti, stratifikace dle PSC
Doba nošení pomůcek se prodloužila u 38,0 % pacientů. Výrazná většina (88,2 %) respondentů byla s prostředkem s pH-pufrovací bariérou spokojená nebo velmi spokojená, pokud jde o jeho vlastnosti (snadnost použití, přilnavost, snadné odstranění produktu a jeho schopnost absorbovat vlhkost). Pravděpodobně nebo velmi pravděpodobně by na základě své zkušenosti tento prostředek doporučilo k dalšímu užívání 86,4 % dotázaných pacientů.
Technologie využívající pH-pufrovací bariéry je dle výsledků z reálné klinické praxe účinná při udržení přirozeného kyselého pláště pokožky i při kontaktu s agresivním obsahem stomie. Zdraví peristomální kůže a úroveň bolesti se u pacientů významně zlepšily, prodloužil se interval mezi nutnými výměnami a také se snížila potřeba používání lokálních peristomálních dermálních léčiv a příslušenství.
(lexi)
Zdroj: Summa S., Skoundtrianos G., Goldstine J. V. et al. A litmus test for innovation: a real-world evaluation of a pH-buffering ostomy barrier. WCET J 2021; 41 (3): 14–21, doi: 10.33235/wcet.41.3.14-21. Dostupné na: https://journals.cambridgemedia.com.au/application/files/1216/3244/7642/summa_-_en.pdf
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
