Recentně publikovaná práce v Journal of Clinical Psychiatry poukázala na důležitost koordinované spolupráce mezi odborníky a poskytovateli sociálních služeb v péči o nemocné po první atace schizofrenie.
Terapie schizofrenie se neomezuje pouze na akutní fázi, častěji se jedná o dlouhodobou (udržovací) léčbu, jejíž cílem je prevence relapsu tohoto závažného duševního onemocnění. Předkládaná prospektivní studie byla provedena za účelem posouzení účinnosti nejčastěji předepisovaných antipsychotik v udržovací léčbě po první atace schizofrenie, jelikož víme pouze málo o efektivitě antipsychotik v reálném životě.
Pacienti (n = 347) po první atace schizofrenie na antipsychotické monoterapii byli zaregistrováni do programu tzv. case managementu, ve kterém byl jejich stav 1× měsíčně kontrolován po celkovou dobu 2 let. Na základě užívaného antipsychotika byli rozděleni do skupin užívajících aripiprazol (n = 21), klozapin (n = 84), chlorpromazin (n = 61), olanzapin (n = 34), perfenazin (n = 21), quetiapin (n = 27) nebo risperidon (n = 99).
K vyhodnocení závažnosti symptomů a odpovědi na monoterapii byly použity škály PANSS (Positive and Negative Syndrome Scale), CGI-S (Clinical Global Impression – Severity of Illness) a CGI-I (Clinical Global Impression – Improvement of Illness). Sociální fungování nemocných hodnotila škála PSP (Personal and Social Performance Scale) a adherenci k léčbě škála MARS (Medication Adherence Rating Scale).
Celé 2leté sledování dokončilo 312 pacientů. Ve skóre PANSS, CGI-S a CGI-I nebyly mezi jednotlivými léčenými skupinami pozorovány signifikantní rozdíly (všechna p > 0,05). Podobně nebyly nalezeny signifikantní rozdíly v interakcích mezi skóre PSP a jednotlivými antipsychotiky (p = 0,17). Míra remise ve všech 7 sledovaných skupinách se v průběhu času zvýšila, ale její hodnota se mezi skupinami ani při jedné kontrole signifikantně nelišila (všechna p > 0,05). Při posledním vyšetření bylo celkové skóre MARS > 6, ale signifikantně se nelišilo mezi studovanými léky (p = 0,24).
Výsledky poukázaly na skutečnost, že jednotlivá antipsychotika mohou být z hlediska účinnosti ekvivalentní, zejména při dobře organizované komplexní péči o duševně nemocné (mj. dobře vedený case management a zapojení rodiny).
(raj)
Zdroj: Zhang C., Chen M. J., Wu G. J. et al. Effectiveness of antipsychotic drugs for 24-month maintenance treatment in first-episode schizophrenia: evidence from a community-based "real-world" study. J Clin Psychiatry 2016 Nov; 77 (11): e1460−e1466, doi: 10.4088/JCP.15m10047.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
