Imunitní mechanismy v patofyziologii a léčbě psoriázy

Role DAMP a PAMP

Za patofyziologických okolností je kůže poškozována faktory vnějšího či vnitřního prostředí, což vede k produkci tzv. DAMP (molekulární vzory asociované s poškozením). Jedná se o struktury signalizující přítomnost patologického procesu v těle, narušení homeostázy a potřebu reakce na tento stav. Také patologická mikrobiota vytvářejí své vzory – PAMP (molekulární vzory asociované s patogenem). Přítomnost PAMP a DAMP spouští zánětlivou reakci. V reakci na existenci PAMP dochází k tvorbě antimikrobiálních peptidů (defensiny, ribonukleázy a další). Jde o heterogenní skupinu látek produkovanou kožními strukturami. Významnou část představují tzv. alarminy, na jejichž podnět dochází k aktivaci imunitního systému.

Původní cíl – TNF-α

V důsledku dalších dějů se zvyšuje produkce TNF-α (tumor nekrotizujícího faktoru alfa), iNOS (inducibilní syntázy oxidu dusnatého) a prozánětlivých cytokinů – interleukinů IL-20, IL-23 a IL-1β. TNF-α hraje klíčovou roli v zánětlivém procesu a na principu jeho blokády byly založeny první přípravky biologické léčby chronických autoimunitních zánětů.

T_H17, IL-12/IL-23 a ustekinumab

Alarminy stimulují vyzrávání dendritických buněk, které v lymfatických uzlinách dále signál předávají T_H0 populaci lymfocytů. Působením interferonů (IFN-γ, IFN-α) a interleukinů (IL-12, IL-18) dochází k vzniku populace T_H1, která migruje a dále produkuje IFN-γ, IFN-α a IL-23. Dochází také k produkci IL-6 a podpoře populace T_H22, která produkuje IL-22, IL-13, IL-26 a TNF-α. IL-23 může dále podporovat proliferaci populací T_H17 a T_H1 a zároveň blokovat proliferaci regulačních T lymfocytů, které působí protizánětlivě.

V posledních letech se ukazuje, že na rozvoji řady autoimunitních onemocnění (roztroušená skleróza, idiopatické střevní záněty, psoriáza) se velkou měrou podílí právě populace T_H17, jejíž aktivace je spojena zejména s působením IL-12 a IL-23. Tyto interleukiny se proto staly další cílovou strukturou pro ovlivnění zánětlivého procesu u psoriázy a podkladem pro vývoj nové monoklonální protilátky – ustekinumabu.

Imunomodulace místo imunosuprese

Plná blokace T_H17 nicméně není žádoucí, neboť tyto lymfocyty jsou součástí antimikrobiální ochrany organismu. Z tohoto důvodu je potřeba podpořit imunomodulační děje a omezit celkovou imunosupresi, v jejímž důsledku mohou vznikat těžké infekce.

(ask)

Zdroj: Šimůnková M. Od imunosuprese k imunomodulaci v léčbě psoriázy. Remedia 2016; 26 (3): 292−294.
(Článek vznikl na podkladě příspěvku prof. RNDr. Jana Krejska, CSc., předneseného na 22. národním dermatologickém kongresu v dubnu 2016)