Před 12 lety byla u psoriázy poprvé použita cílená terapie a v českém registru BIOREP jsou o ní shromažďovány údaje již více než 7 let. Článek prof. Petra Arenbergera a kolegů přináší recenzované shrnutí současných doporučení, která vycházejí z posledních zahraničních dermatologických a revmatologických guidelines.
Biologická léčba psoriázy je vhodná pro pacienty se středně těžkou až těžkou formou onemocnění. Závažnost je definována jak na základě objektivního zhodnocení lékařem (Psoriasis Area Severity Index [PASI], Body Surface Area [BSA]), tak i dle subjektivního vnímání pacienta (Dermatology Life Quality Index [DLQI]). Cílená léčba je podávána nemocným se závažnou ložiskovou psoriázou, která odpovídá PASI > 10 (BSA > 10 %) a DLQI > 10, pokud pacienti netolerují standardní systémovou léčbu, není u nich účinná nebo nemůže být nasazena z důvodu komorbidit.
V současné době jsou k terapii psoriázy registrována cílená anti-TNF-α léčiva (adalimumab, etanercept a infliximab) a dále léčiva s jiným mechanismem účinku ustekinumab (inhibitor IL-12/IL-23) a secukinumab (inhibitor IL-17A). U dětí s těžkou psoriázou se používá etanercept, adalimumab nebo ustekinumab. V terapii psoriatické artritidy, přítomné u více než 40 % pacientů, jsou indikovány etanercept, infliximab, certolizumab pegol (inhibitor IL-17A) a nově také ustekinumab a secukinumab.
V průběhu léčby je nutné monitorování, doporučuje se 1 měsíc po zahájení terapie a dále obvykle po 3 měsících. Pacienti s psoriázou mají vyšší kardiovaskulární riziko, proto je třeba u nich pravidelně měřit krevní tlak, glykemii, krevní lipidy, BMI atd.
Po skončení indukční fáze léčby je třeba zhodnotit její efekt. Cílem je dosažení PASI 75 (tj. zlepšení skóre PASI o 75 %), při nižší účinnosti je třeba léčbu přehodnotit. Možné je zvýšit dávku léčiva, snížit interval podávání, změnit léčivo / mechanismus účinku nebo přidat systémovou terapii – nejčastěji methotrexát.
Léčba se přerušuje před plánovanými chirurgickými zákroky, v těhotenství, při kojení, před aplikací živé vakcíny a při vzniku infekce. Ukončení cílené terapie by mělo nastat, pokud nedojde k dostatečnému klinickému efektu nebo dojde k relapsu onemocnění, k závažným nežádoucím účinkům, eventuálně když se vyskytne stav, který je pro tuto léčbu kontraindikací. Dosavadní data z registru hovoří o nejdelším setrvání na biologické léčbě u ustekinumabu.
Pacienty léčené cílenou terapií je nutno považovat za imunokompromitované. Vyšší výskyt vážných infekcí byl potvrzen v řadě klinických studií. Popsány byly závažné pneumonie, pyelonefritidy nebo herpetické infekce. Vzhledem ke klíčové roli TNF-α v reakci na mykobakterie mají pacienti rovněž vyšší riziko nákazy TBC. Výskyt běžných infekcí byl však ve studiích srovnatelný s placebovou skupinou. Nejčastěji se vyskytovaly respirační a močové infekce, dále pak infekce kožní.
Cílená léčba psoriázy je v ČR poskytována dermatology ve specializovaných centrech a svázána s národním registrem BIOREP. Nově jsou v registru vedena také biosimilars, která postupně přicházejí na český trh.
(jam)
Zdroje:
1. Arenberger P., Cetkovská P., Kojanová M. Léčba psoriázy. Acta medicinae 2015; 4 (10): 26−27.
2. SPC Humira, Cimzia, Enbrel, Remicade, Cosentyx, Stelara. Dostupné na: http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php
