Podávání probiotických kmenů je dnes považováno za moderní, finančně nenáročnou a bezpečnou metodu léčby. Základním předpokladem účinku probiotika je odolnost vůči kyselému prostředí, která mu umožňuje proniknout do tlustého střeva na místo svého působení. Překážku v podobě žaludeční kyseliny a žlučových kyselin lze překonat buď selekcí odolných kmenů, nebo technologickou úpravou lékové formy nebo samotných probiotických kmenů.
Častou úpravou jsou enterosolventní tobolky, které svůj obsah uvolňují až v tlustém střevě. Lze je však použít pouze v neporušené formě, protože po vysypání z tobolky je ochranný účinek ztracen.
Modernější metody využívají lyofilizaci a mikroenkapsulaci, kdy se jednotlivé probiotické bakterie obalují speciálními polysacharidy a proteiny, které je chrání až do tlustého střeva. Takto upravená probiotika lze použít i v práškové formě. Některé přípravky mohou obsahovat vybrané kmeny s dostatečnou odolností proti nízkému pH, která umožňuje jejich podávání bez jakýchkoliv obalů. Výrobce však musí tuto odolnost prokázat minimálně in vitro.
Zpracování probiotik do formy tablet vede k vystavení kmenů vyšším teplotám a tlakům v tabletovacím lisu, což může snížit jejich vitalitu. Životaschopnost ztrácejí probiotika také ve vlhkém prostředí, což je významné u sirupů a kapek žádaných zejména v pediatrii. Řešením může být příprava sirupu těsně před vydáním v lékárně. Takový sirup má ale značně omezenou dobu použitelnosti. Kapky řeší tento problém použitím olejového vehikula. Používá se také forma jednorázových lahviček, kdy je probiotikum uložené v uzávěru lahvičky naředěno tekutinou v lahvičce (po proražení hrdla lahvičky hrotem uzávěru) těsně před použitím samotným uživatelem.
Vzhledem k odlišné termostabilitě jednotlivých probiotik je jejich účinnost ovlivněna také skladováním a manipulací samotným spotřebitelem. Je proto velice důležité pozorně číst a dodržovat podmínky skladování a užívání doporučené výrobcem. Manipulace probiotik spotřebitelem se týká hlavně přípravy kojenecké stravy. Hraniční teplota, při které probiotikum uhyne během 15 minut, je zhruba 60 °C (obecná metoda pasterizace).
Hlavním mechanismem účinku probiotik je jejich vliv na funkci slizniční bariéry a ovlivnění imunitní odpovědi hostitele. Předpokladem účinku je dosažení tlustého střeva v dostatečném množství v životaschopné formě. To umožňují především lékové formy enterosolventních tobolek, lyofilizovaných prášků, kapek s olejovou bází nebo sirupů připravovaných krátce před použitím, případně selektované kmeny s prokázanou odolností vůči nízkému pH.
(zza)
Zdroj: Kotlářová Lucie a odborná redakce Edukafarm. Pravda a mýty o probiotikách. EDUKAFARM farmi news 2/2012. Dostupné z: www.edukafarm.cz/data/soubory/casopisy/14/farminews_2_probiotika.pdf (navštíveno 11. 3. 2015).
