Tekuté prací prostředky v kapslích představují značné nebezpečí pro děti. Kromě akutních otrav se objevují také případy zranění rohovky chemikáliemi, které jsou obsažené v kapslích. Jednoznačnou prevencí je zvýšený dohled nad dítětem a ukládání těchto přípravků na bezpečné místo. Terapie se často neobejde bez návštěvy zdravotnického zařízení a uplatňují se i reepitelizační látky, mezi něž se řadí guajazulen.
Na problematiku rohovkových zranění způsobených pracími prostředky v kapslích upozornili lékaři ze Spojených států amerických. Tekuté prostředky v kapslích byly uvedeny na trh v USA v roce 2010 a od té doby získávají stále větší popularitu. Ve výzkumu publikovaném v roce 2014 američtí lékaři Gray a West představují sérii 10 případů zranění rohovky u dětí v intervalu 9 měsíců z dětské nemocnice v Cincinnati a z nejbližších urgentních center. Postup terapie byl u všech dětí stejný, lékaři nejprve vypláchli postižené oko a poté aplikovali antibiotickou mast. Průměrná doba hojení epiteliálních defektů rohovky činila 4 dny.
Na tento výzkum zareagovali lékaři z dětské nemocnice v Coloradu a zdravotnického centra v Denveru. Tato zdravotnická zařízení ošetřila v průběhu 18 měsíců 6 dětí se zraněním rohovky, které bylo způsobeno manipulací s tekutými pracími prostředky, nebo dokonce jejich kousáním. Terapie probíhala obdobně jako v předešlém případě. Nejprve se provedl výplach oka, který byl ukončen při dosažení pH na povrchu očního bulbu v hodnotě 7. Dále bylo provedeno vyšetření na štěrbinové lampě s cílem ozřejmit možné epiteliální defekty rohovky. Průměr defektů se pohyboval od 3 mm až do poškození prakticky celého povrchu rohovky, které bylo zaznamenáno v jednom případě. Pacienti následně podstoupili terapii antibiotickou mastí. U tří případů bylo zaznamenáno prodloužené hojení defektu. Průměrná doba hojení se pohybovala mezi 3 a 10 dny. U jednoho pacienta musela být transplantována amniotická membrána, což prodloužilo dobu hojení až na 16 dnů. Tento pacient utrpěl větší poškození rohovky při pravděpodobně delší expozici škodlivým chemikáliím.
Tekuté prací prostředky v kapslích představují pro děti vážné nebezpečí. Při požití těchto přípravků byly zaznamenány případy závažného poškození organizmu i úmrtí postiženého. Při kontaktu s povrchem oka dochází ke vzniku obtížně se hojících epiteliálních defektů rohovky. Míra poškození přitom pravděpodobně souvisí s délkou expozice. Vzhledem k obtížnému hojení defektů je vhodné do terapie přidat reepitelizační látky, mezi něž se řadí například guajazulen (Ophthalmo-Azulen).
(holi)
Zdroj: Gray M. E., West C. E. Corneal injuries from liquid detergent pods. J AAPOS. 2014 Oct; 18 (5): 494–5; doi: 10.1016/j.jaapos.2014.05.006.
Capitena C., Glazier R., et al. Corneal injuries from liquid detergent pods. J AAPOS. 2015 Feb; 19 (1): 99–100; doi: 10.1016/j.jaapos.2014.12.005.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
